INFOGRAFIKA: Po kom a s kým dědí Martin Bursík
Teď rodinná tahanice ohrožuje i Bursíkovy šance ve volbách. Oč jde?
Šéf zelených musí vysvětlovat pochybnosti, zda zrestituovaný majetek získal v souladu se zákonem. Že na něj měla jeho rodina stejný nárok jako příbuzní z druhé strany, nikdo nepochybuje.
Pře se však točí kolem jediného dokumentu, který není k nalezení: žádosti Bursíkova otce, aby mu stát nemovitosti vrátil.
Existují jen dvě vysvětlení: dokument sice existoval, ale zmizel, nebo ho Bursíkův otec nikdy nesepsal. Soudy se nakonec přiklonily k první variantě, a daly tak za pravdu Martinu Bursíkovi.
Jenže otázka, kde je originál žádosti, zůstává. MF DNES přináší rekonstrukci případu tak, jak ji lze doložit z písemností uložených v katastru nemovitostí a z platných rozsudků.
Příběh bohaté rodiny
Všechno začalo v Praze už koncem 19. století. Bohatým manželům Schidlofovým se narodily tři děti: synové Richard a Otakar a dcera Olga. Rodina podnikala v realitách.
Úspěšný byl hlavně nejstarší Richard - právě on vlastnil polovinu dvou domů v Revoluční a Sněmovní ulici v centru metropole, o které teď potomci rodu vedou spor. To proto, že Richard zemřel bezdětný.
Na jeho majetek mají tedy nárok jak potomci po jeho sestře Olze (rodina Bursíkových), tak vnuk jeho bratra Otakara (Jan Georg Vladimír Schidlof, který žije ve Venezuele). Tam našla jeho rodina azyl poté, co se v tehdejším Československu ujali moci komunisté a majetek Schidlofových zabavili.
Olga Schidlofová se provdala do rodiny Bursíkových a s manželem a synem Richardem v Praze zůstala. Její syn se po roce 1989, kdy odstartovaly restituce, začal o majetek zajímat. Jeho navrácení se však nedožil, 30. dubna 1991 zemřel na infarkt. Stalo se to přesně den poté, co jeho žádost o vydání podílů na domech v Revoluční a Sněmovní ulici dorazila na příslušné úřady.
A právě o to, zda dokument stihl poslat, se nyní hraje. "Můj otec řádnou výzvu o vydání nemovitostí sepsal už 19. dubna 1991, na úřady dorazila o deset dní později, tedy ještě před jeho smrtí," tvrdí Martin Bursík. Právě on se svým bratrem v roce 1992 podíly na domech po otci získal. Víc se ke svému majetku vyjadřovat nechce. "Nechci tu smyšlenou aféru přiživovat," vysvětlil MF DNES.
Spor o zmizelý dokument
Originál dokumentu podle svého právníka Františka Korbela ukázat nemůže. "Máme už k dispozici jen kopii bez podacího razítka. Originál byl založený ve spise na Obvodním úřadu Městské části Praha 1. Jenže spis se z tamního archivu ztratil," upřesnil Korbel.
To však nikoho nezajímalo až do roku 1994. Tehdy Ústavní soud zrušil podmínku, že restituenti musí mít trvalé bydliště v Česku. A do kauzy tak mohla vstoupit druhá větev rodiny - vnuk Otakara Schidlofa, který žije ve Venezuele. Ten nejprve zrestituoval podíly na domech, které patřily jeho otci a dědovi a poté se začal ucházet i o svůj díl z majetku po Richardu Schidlofovi.
Má na něj stejný nárok jako bratři Bursíkovi. Ti se s ním dělit odmítli a spustil se kolotoč soudů. Jan Georg Vladimír Schidlof vytáhl těžký kalibr právě díky zmizelému dokumentu: zažaloval Bursíkovy, že jejich otec restituční žádost nikdy nepodal. Pokud by s touto verzí u soudu uspěl, zdědil by veškerý majetek sám.
Napoprvé se soud pro Prahu 1 přiklonil k jeho verzi: tedy, že zmizelý dokument nikdy neexistoval. Pražský městský soud a po něm i Nejvyšší soud tomu neuvěřily a rozsudek zrušily. Podle nich by totiž Bytový podnik Prahy 1, který domy převzal za komunismu, lukrativní nemovitosti v takovém případě nikdy Bursíkovým nevydal.
"Bytový podnik včasné doručení výzvy Františka Bursíka nikdy nezpochybnil a odvolává se na to i v dohodě o vydání domů, kterou s Bursíkovými sepsal," píše se v rozsudku. Bursíkovi sice svému bratranci museli vydat odpovídající podíly na domech, ale svou část majetku si udrželi.
"Nemám od klienta svolení se ke sporu vyjadřovat," řekla advokátka Jana Georga Vladimíra Schidlofa Violeta Jiráčková. Zároveň odmítla, že by za zveřejněním případu sedm týdnů před volbami stál její klient.
Spis odnesla starostova asistentka
S tím souhlasí i Martin Bursík. Ten si totiž myslí, že ho chce poškodit před volbami konkurence. A poukazuje na skutečnost, že se jeho spis z archivu radnice Prahy 1 ztratil v době, kdy tam vládl jeho rival z ODS Jan Bürgermeister.
Archivář Antonín Ederer Bursíkovi totiž písemně potvrdil, že o jeho spis (předtím než zmizel) měli nebývalý zájem úředníci z finančního odboru radnice a i z kanceláře starosty Bürgemeistra. Podle Ederera si například 30. listopadu 2000 spis odnesla jedna z Bürgemeistrových asistentek. A do knihy výpůjček zapsala: "K ruce starostovi".
"Vylučuji to, o majetek pana Bursíka jsem se nezajímal," hájí se Bürgemeister.
