Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová podala žalobu, kterou žádá zrušení svého odvolání.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová podala žalobu, kterou žádá zrušení svého odvolání. | foto: ČTK

Brožová podala žalobu na Klause a Paroubka

  • 115
Odvolaná předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová podala správní žalobu na prezidenta Václava Klause a premiéra Jiřího Paroubka. Žádá zrušení svého odvolání. Prezident ho prý náležitě nezdůvodnil.

Premiéra se rozhodla žalovat také, protože připojil k odvolání svůj podpis.

Podle Brožové prezident nevysvětlil důvody svého rozhodnutí. "V odvolání je pouze odkaz na paragraf o tom, že jsem měla porušit své povinnosti. Ale já trvám na tom, že jsem žádné svoje povinnosti neporušila," řekla MF DNES Iva Brožová.

Václav Klaus odvolal Ivu Brožovou ve čtvrtek. Reagoval tak na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce z 25. ledna. - více zde

"K odvolání musí být splněny zákonem jasně stanovené podmínky. Prezident na něj sice ve svém dopise odkázal, důvody odvolání ale neuvedl," tvrdí Brožová.

Upozornila, že předseda Nejvyššího soudu může být odvolán pouze v případě, že "závažným či opakovaným způsobem porušuje zákonem dané povinnosti".

"Tady nejde vůbec o to, že se mnou nikdo okolnosti odvolání předem neprojednal. Jde o to, že nebyly splněny podmínky k mému odvolání," uvedla Brožová. Kdy se začne soud tímto kuriózním sporem zabývat, si netroufla odhadnout.

Podle Brožové je spor mimořádný nikoli tím, že by v něm před soudem měli proti sobě stanout prezident a bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu, ale spíše způsobem, jakým byla ze svého postu odvolána. Je to jasný zásah do moci soudní, uvedla.

Vadila prý Jaroslavu Burešovi
"Žijeme v demokracii a demokracie je boj. Musím s tím bojovat, budu se bránit," řekla Brožová v rádiu Impuls. "Svoji výpověď beru jako selhání moci výkonné, porušení principu dělby moci."

Své odvolání vnímá jako politický krok. O tom, komu mohla vadit, prý nechce spekulovat. Přesto ale poukázala na bývalého ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše, byť nevyslovila jeho jméno.

"Zastával různé významné funkce v exekutivě a měl zájem se vrátit na Nejvyšší soud, odkud před časem odešel. Já jsem však tehdy jeho snahu stát se soudcem Nejvyššího soudu nevyslyšela. Vyšla jsem z názoru, že soudcovské povolání je poslání a profesní mobilita, kterou v poslední době ukázal, by mohla vést ke zpochybnění jeho nezávislosti," řekla Brožová.

Bureš před čtyřmi roky jako ministr spravedlnosti protestoval proti jejímu jmenování šéfkou soudu.

Ministerstvo: Soud potřebuje silného předsedu
Expert na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka ovšem tvrdí, že odvolání Brožové je v souladu s právem a ústavou. Prezident podle něj ani nemusí uvádět důvody svého rozhodnutí písemně, stačí prý ústní forma, řekl Koudelka ČTK.

Hrad už se nechtěl k odvolání vyjadřovat. "Všechny potřebné věci prezident republiky sdělil paní Brožové v dopise, který tiskový odbor ve čtvrtek zveřejnil," uvedl mluvčí prezidenta Petr Hájek.

Klaus Brožovou písemně informoval, že ministr Němec označil stav Nejvyššího soudu za neudržitelný. Dále prezident Brožové napsal, že podle ministra se od roku 2002 zhoršuje stav agend soudu a špatná je i péče o jednotnost soudního rozhodování.

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna Nejvyšší soud potřebuje silného předsedu, který by byl autoritou ostatním soudům. Problémy Nejvyššího soudu podle něj už dospěly do takové fáze, že nebylo možné vyřešit je jinak.

"Nejde o nic osobního ani o jednotlivosti, ale o řešení zásadního problému české justice. Tím je nepředvídatelnost soudních rozhodnutí, sjednocení judikatury a posílení role Nejvyššího soudu," uvedl mluvčí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video