Trend, kdy se ze špinavých a nebezpečných ulic stává běžné centrum města, potvrzují i lidé, kteří v proměněných částech Brna žijí. "Dříve bývalo na Cejlu vše zanedbané. Dnes je tady více reklam i normálních obchodů. Cítím se bezpečněji. Už to není jen ulice plná špíny a bezdomovců," uvedl například Milan Jabůrek z Brna-Židenic, který na Cejl chodí každý den.
Podobný názor má i Rom Bohouš Horváth, jenž chodí do podniků ve Francouzské ulici. "Je tady dokonce i více hospod než dříve. Člověk může posedět a pobavit se i ve slušném podniku," řekl Horváth.
Podle Eduarda Klusoně z brněnského magistrátního koordinačního centra prevence kriminality se však problematické části města příliš nemění. "Pokud jde o Cej a Bratislavskou, tam to vypadá stejně. Že by se to odtamtud někam výrazně posunovalo se říct nedá," uvedl.
Sociální kurátor Jiří Vítek má ovšem jiný názor. "Už to není tak hrozné. Z Cejlu ty původní problémové rodiny odešly při rekonstrukci domů, protože dostaly náhradní byty jinde, Francouzská ulice se opravuje," řekl.
"Pracuju na Bratislavské od roku 1995. Odehrávají se tady už na první pohled podstatné změny, centrum se posunuje. Když jsem přišel, byla část domů v Bratislavské ulici vyklizená, zdevastovaná. Postupně se tady ale posunuje z centra obchodní oblast. Působí to optimistickým dojmem a navíc to vytlačuje sociálně slabou, problémovou oblast," uvedl ředitel romského střediska Drom Miroslav Zima. Podle něho se postupně mění i obyvatelé této části města. "V roce 1995 byly prostory našeho domu plné odpadků. Dnes se tady chovají lidé jinak."
O tom, že se centrum Brna v současnosti rozšiřuje i na úkor dříve zanedbávaných čtvrtí, nepochybuje ani Radka Cicvárková z Útvaru hlavního architekta. Podle ní k tomu přispívají především čím dál častější opravy fasád některých domů. "Objekty mají zpět původní majitelé a lépe se o ně starají. V ulicích jako je například Cejl či Francouzská dnes bydlí i lidé ze středních sociálních vrstev. Sídlí zde i některé významné firmy. V Příční ulici má dokonce jeden dům nasvícenou fasádu, což bylo v této části města dříve nemyslitelné."
Jednou z firem, jež na počátku nebezpečné oblasti sídlí, je i brněnský Unistav. Před lety vybudoval palác IBC v ulici Příkop. Ta patřila do té doby do společného ranku s Cejlem či Bratislavskou. "Centrum Brna se tak posunulo," poznamenala vedoucí sekretariátu generálního ředitele Unistavu Zina Čechová.
"Chceme posunout neudržované dvory a zákoutí směrem dál od centra. Podle mého názoru je to ale otázka generací," uvedl starosta městské části Brno-střed Josef Kameníček.
 Okolí v brněnské ulici Cejl patří k takzvaným "nebezpečným místům" v Brně |
 Za bílého dne vypadá brněnská ulice Cejl mírumilovně |
 Pohled od konce ulice Cejl směrem k Malinovskému náměstí - na horizontu je vidět siluetu Špilberku |
 Začátek brněnské ulice Cejl |
 Pohled ze zrcátka automobilu na ulici Cejl |
