Příchod prvních tropických dní závisí na mnoha aktuálních faktorech, jako je proudění vzduchu a uspořádání tlakových výší a níží. Ty se mohou každoročně měnit. Trend je ale jednoznačný. „Dochází k přibližování prvních tropických dní k začátku roku a narůstání jejich počtu, což je jasným projevem změny klimatu,“ vysvětluje Ondráš Přibyla, zakladatel serveru Fakta o klimatu.
Česko se od šedesátých let oteplilo zhruba o dva stupně. Na severní polokouli roste teplota až dvakrát rychleji, než je světový průměr. O příčině oteplování není pochyb, je jí lidská činnost, především spalování fosilních paliv.
Infografika Průměrná roční teplota v ČR od autora Fakta o klimatu, licencovaný pod CC BY 4.0.
Méně mraziví ledoví muži
Jak vznikají „ledoví muži“?„Květnové ochlazení souvisí s přestavbou cirkulace v atmosféře. V zimě máme poměrně stabilní proudění od severního Atlantiku, které přináší relativně teplou zimu se sněžením. Tato předvídatelná a téměř stálá cirkulace trvá zhruba do poloviny března, kdy se začne měnit a od května se přestaví na neutrální tlakové pole – výrazněji odnikud nefouká. Během této přestavby obvykle nastane aspoň jednou situace, kdy do střední Evropy proudí arktických vzduch ze severu a to se projeví mrazy. Pokud se tak stane v květnu, říkáme tomu ledoví muži,“ vysvětluje klimatoložka Lucie Pokorná. |
Každoroční květnové mrazy po teplých jarních dnech, neboli „ledoví muži“ Pankrác, Severác a Bonifác, letos do Česka nepřišli. Odborníci však poznamenávají, že o ně s postupující změnou klimatu zcela nepřijdeme.
„Takovéto výkyvy v ročním chodu budou zcela jistě existovat i v budoucnu. Je možné, že se při nich budou méně často vyskytovat mrazy, a tím pádem možná budou méně nebezpečné pro rostliny,“ říká klimatoložka Eva Holtanová z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Odbornice Lucie Pokorná však doplňuje, že dopady na úrodu by mohly někdy být naopak i výraznější a to z toho důvodu, že s oteplováním začíná vegetace dříve.
„Předloni při extrémně teplém jaru jsme viděli, že velkou část úrody zničil právě květnový vpád arktického vzduchu,“ říká klimatoložka Pokorná z Ústavu fyziky atmosféry Akademie Věd ČR.
Moravská Nová Ves bezprostředně po řádění loňského tornáda:
25. června 2021 |
Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvPřehřívání Česka
Teploměry letos naměřily třicítky dříve než obvykle. „S měnícím se klimatem budou pravděpodobně tropické dny zaznamenávány dříve než v minulosti, to ale nevylučuje i jejich občasný pozdější výskyt,“ popisuje Pokorná. Dodává, že příchod prvního tropického dne ještě neznačí začátek letní sezóny.
Rekordní květnové teploty padly zhruba na třetině českých stanic. V kontextu oteplování to ale není nic překvapivého. „Výjimečně teplé dny jsou jasným projevem změny klimatu, přičemž již nyní vidíme, že se v České republice objevují mnohem častěji,“ říká Přibyla.
Trend postupného růstu teplot se do poloviny dekády nezastaví, ať budeme emise skleníkových plynů snižovat jakkoli. Klimatický systém má totiž dlouhou setrvačnost. S růstem teplot se budou zvyšovat nejen počty tropických dní, ale zároveň bude ubývat těch ledových, kdy mrzne.
Infografika Tropické a ledové dny v Brně-Tuřanech od autora Fakta o klimatu, licencovaný pod CC BY 4.0.
Jak bude situace vypadat po roce 2050, zcela závisí na tom, co uděláme dnes. Pokud v nejbližších letech k razantnímu snížení emisí nedojde, bude oteplení mnohem dramatičtější.
„Za předpokladu nejméně optimistického scénáře lze do konce století ve střední Evropě očekávat nárůst průměrné roční maximální teploty vzduchu o 4 až 5 stupňů Celsia (oproti hodnotě z let 1961 až 1990 – pozn. redakce),“ popisuje klimatoložka Holtanová.
Místo běžek horko, sucho a migranti. Budoucnost Prahy už dnes zažívá Gruzie |
Na našem území by to znamenalo průměrné letní teploty 23 až 27 stupňů oproti současnému rozmezí 18 až 20. Tropických dnů by mohlo být v průměru 31 ročně, přičemž současný průměr je 8. Letní čtyřicítky by byly naprosto běžné. Sníh z nížin v podstatě zmizí.
Nepravidelné srážky a ničivé bouře
Samotné oteplování není jediným projevem klimatické krize. Dalším je extrémní počasí. Příkladů z posledních let najdeme celou řadu i v našem regionu, ať už je to loňské tornádo na Moravě, záplavy v Německu, či systém bouří derecho, který nedávno trhal střechy v Česku. Podmínky pro vznik podobných katastrof jsou s klimatickou změnou daleko příznivější.
„S rostoucí teplotou roste množství vody, které je schopna atmosféra pojmout. To je jeden z faktorů, který přispívá k zvyšující se extremitě srážek a bouřek. Dalším faktorem je i samotný růst teploty spodních vrstev atmosféry. Teplejší a vlhčí atmosféra má více energie pro vznik silných srážek a bouřek,“ vysvětluje Eva Holtanová.
Hasiči kvůli bouřkám zasahovali u stovek incidentů. (21. května 2022)
Roční úhrny srážek zůstávají v našich zeměpisných šířkách podobné a do budoucna se budou možná i mírně navyšovat. Mění se ale jejich rozložení a intenzita. „Větší množství srážek spadne v budoucnu v menším počtu dní než dnes, určitě proto budou extrémnější a silnější,“ konstatuje klimatoložka Pokorná.
Sucha, požáry a povodně
Kombinace méně pravidelných dešťů a vyšších teplot nahrává suchu. Olej do ohně přilívá zhoršující se schopnost půdy vodu zadržovat vlivem nešetrného hospodaření. Dá se proto podle odborníků očekávat, že Česko zasáhnou další suchá období, ještě intenzivnější než ty mezi lety 2015 a 2019, které neměly v moderní historii obdoby.
Klimatická krize přinese další sucha. Čeští ekozemědělci mohou mít výhodu |
Sucho má celou řadu závažných dopadů. Mezi hlavní patří snížená produkce potravin, větší náchylnost lesů podléhat škůdcům, jak jsme viděli v případě kůrovcové kalamity, sucho pak zajišťuje lepší podmínky pro vznik požárů, které v posledních letech řádí celosvětově, a Česko se jim v budoucnu rovněž nevyhne.
Nedostatky vody způsobené suchem pociťuje i průmysl a energetika. Mimo to dochází k vysychání místních zdrojů pitné vody. Intenzivnější bouřky společně s půdou, ve které se voda nedrží, ale stéká, zase zvyšují riziko povodní. Spojení těchto jevů s klimatickou změnou podrobně popisuje například server World Weather Attribution, v českém kontextu se fenoménu věnují klimatoložky Pokorná a Holtanová v rámci projektu PERUN.
Trosky zhroucených domů jsou zobrazeny v pátek 16. července 2021 v německé čtvrti Erftstadt v Blessemu. Silné deště způsobily sesuvy půdy a záplavy v západní části Německa.
O všech těchto a mnoha dalších dopadech hovoří i poslední zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Z popsané situace podle ní jasně vyplývají dva úkoly. Jednak se na dopadající změny musíme připravit a adaptovat, dále je co nejvíce zmírnit. Nejdůležitějším krokem ke stanovenému cíli je nezvyšovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, především urychleně přestat spalovat fosilní paliva.
