"Vždy jsem si uvědomoval, že z Dunaje vyšla spousta kapel a každá z nich je dost specifická," tvrdí kytarista Josef Ostřanský.
Brno, 80. léta a Dunaj
Pavel Fajt: (bubeník například Dunaje a Pluta) Ta specifická brněnská scéna má kořeny okolo roku 1980, kdy jsme s Vencou Václavkem začínali ve skupině Maňana. Dunaj vznikl okolo dvaaosmdesátého, ale udělali jsme jediný koncert a první desku vydali až o šest let později. Možná není moc známo, že scénu tehdy výrazně spoluutvářel i Václav Koubek, kterého přestala bavit Praha. Bydlel dokonce se mnou v pavlačovém bytě.
Václav Koubek: (známý harmonikář) Roku 1982 jsem se na tři roky vrátil do Brna, svého rodiště. Tamní umělecká komunita se soustředila okolo Divadla Husa na Provázku, ale také v Bulharské ulici, kde jsme si s Ostřanským pronajali byt. Chodil tam i Kolšovský nebo výtvarník Kokolia. Navštěvoval nás režisér Zdeněk Petržilka alias Pitínský, který objevoval básníky a zajímal se o kvalitu našich textů, anebo Petr Cibulka, kvůli kterému se zase pořád něco podepisovalo - byli jsme proti ruským vojskům, žádali o propuštění Havla. Politická angažovanost téhle scéně nechyběla.
Vladimír Kokolia: (výtvarník, zpěvák E) Kromě Koubkových mejdanů pro umělce byla hrozně důležitá Lenka Zogatová. Bez její energie by se tahle scéna nerealizovala. Jinak mezi muzikanty byly persony, které si žádného duchovního vůdce nenechaly vnutit.
Petr Váša: (fyzický básník, vede trio Ty syčáci) Manažerka Lenka Zogatová nás skutečně spojovala. Byla otevřená a nedovolila nějaké hranice mezi Bittovou, Z kopce nebo třeba Kokoliou. Měla konspirativní buňku ve vzdělávacím středisku, která to zevnitř komunistických struktur těm samým strukturám natírala. Občas objednala autobus a všechny brněnské kapely jely někam na festival.
Josef Ostřanský: (kytarista například Dunaje, Rale, Boo, E) Muzika byla tehdy v osmdesátých letech únikem od všedního života, lidé k sobě potřebovali mít blíž. To dnešní doba je mnohem individualističtější. Ale základ těch kapel je pořád v kontaktu.
Vladimír (Venca) Václavek: (kytarista například Dunaje, Rale, E, Klar) Naše hudba není intelektuální, to není správné slovo. Je ale hodně obrácená dovnitř.
Váša: Třeba já se na Dunajskou deltu skoro nehodím. Důvod, proč s těmi kapelami vystupuji, je hlavně kamarádský. A taky se mi líbí jejich urputná stylotvornost. Nedávno jsem četl, že se brněnská scéna pozná podle toho, že neswinguje. A to je skutečně hlavní rozdíl mezi jimi a mnou - já swinguji.
Kokolia: Možná je ta naše hudba někdy až moc vážná a potřebovala by odlehčit. Její duchovní pompa je spíš slabší stránkou. Zatímco v Praze je základním komunikačním požadavkem legrace, tak v Brně se bere vážně všechno - i muzika.
Fajt: Jsme ovlivnění i art rockem sedmdesátých a osmdesátých let a určitě žádné kapele nechybí nasazení a upřímnost. To možná schází Praze. Ale tam je zase nadsázka.
Iva Bittová: (zpěvačka a houslistka) I já si všímám, jak těmto kapelám schází humor. A třeba u Fajta nebo u Venci mi chybí taky melodičnost. Ale vím, že oba mají okruh svých posluchačů, kterým přinášejí radost.
Poslední člen Dunaje, s nímž jsem lidsky i hudebně v kontaktu, je právě Václavek, právě jsme udělali desku se skupinou Čikori. Ale sleduji, co dělají ostatní. Je úžasné, že každý z nich má něco svého, i když mi ta hudba není tak blízká, abych ji musela poslouchat častěji. A jestli mi vlastně byl blízký Dunaj? Já tam měla jen své housle a zpěv. Snažila jsem se vyhovět Pavlu Fajtovi - přesvědčila jsem ho, aby se mnou hrál ve dvojici, a za to jsem mu slíbila, že na rok nastoupím do Dunaje. Moje maminka pak radila, že se mám na housle vykašlat a dělat jenom Dunaj. Ten byl taneční, blízký publiku. Ale já jsem se s hlučnou hudbou nikdy nedokázala sžít.
Václavek: V Bohnicích vystoupí Dunaj poprvé po čtyřech letech. Bude to pocta Kolšovskému, což byl úžasný člověk - uvnitř strašně bohatý, a proto rozporuplný. Měl krásné srdce a právě na jeho zástavu zemřel.
Kokolia: My jsme s Kolšákem po letech zjistili, že jsme spolu vyrůstali jako děti a za soumraku hrávali hokej. Měli jsme k sobě blízko - nikdo jiný si s námi nechtěl hrát.
Fajt: Byl velmi inteligentní a citlivý, a tím pádem s ním byla výborná komunikace. I když pil, tak trvalo dlouho, než mu alkohol ubral z těch dvou základních vlastností. Ale vždycky jsme mu říkali, že by měl víc cvičit, dělal chyby.
Bittová: Já jsem s ním vycházela těžko, protože jeho závislost na alkoholu byla fakt silná. Ale měl respekt a jednal se mnou vcelku hezky.
Václavek: Že se teď scházíme bez Kolšovského, to neznamená, že začneme znovu koncertovat. Jen výjimečně v Bohnicích a pak možná ještě jeden dva festivaly.
Fajt: Jedna z mála "brněnských kapel", která nepřijede do Prahy, bude Pluto. Já zahraji jen sólově na bicí. Rozpad je čerstvý a převládl názor, že když jsme nedávno řekli, že končíme, tak končíme.
Bittová: A já nepřijedu vůbec, protože 2. června hraji koncert na Pražském jaru. Všechno se nedá stíhat.
