Po zákonu volala veřejnost, politici i samy agentury. Kvůli ABL a jejím lidem v politice je dokonce obsažen v koaliční smlouvě a programovém prohlášení vlády. Podle všeho ale jeho současná podoba bude vyhovovat jen prvním dvěma skupinám.
Ačkoli samy bezpečnostní firmy tvrdily, že zákon chtějí a podporují, jeho navrženou podobou jsou nemile překvapeny. Ujala se totiž například myšlenka, že agentury budou muset získat licenci od úředníků vnitra, kteří budou prověřovat a kontrolovat, kdo za firmami stojí. Do prověrky se zapojí i policie, civilní rozvědka, kontrarozvědka a vojenské zpravodajství.
"Je to snaha získat a udržet absolutní kontrolu nad bezpečnostními agenturami," zlobí se tajemník Unie soukromých bezpečnostních služeb Radek Zapletal. Firmám se nelíbí například licence vydávané vnitrem. "To by měla dělat naše profesní komora," myslí si Zapletal.
Podle předkladatelů je to ale nutné, aby se z trhu vyloučily domácí i zahraniční firmy, které by mohly představovat bezpečnostní rizika. A nejde jen o podivné osoby s kriminální minulostí. Vnitro myslí i na to, že provozovatelé by mohli být napojeni na organizovaný zločin nebo špiony cizích států.
Konec tajných majitelů agentur
Každý žadatel bude muset splnit přísné podmínky. Podnikatel musí prokázat, svou bezúhonnost (tedy beztrestnost), odbornou způsobilost nebo spolehlivost. Do poslední kategorie zákonodárci dostali řadu dalších přísných kritérií. Stopku v oboru tak dostanou lidé s problémy s alkoholem nebo pokutovaní za přestupky "představující vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost".
To samé ale bude platit i pro firmy. Kontrolou projdou lidé ve statutárních orgánech a samozřejmě majitelé, kteří se navíc v tomto případě neschovají za akcie na doručitele. "Snahou je předejít situaci, kdy by v právnické osobě mohly působit fyzické osoby představující bezpečnostní riziko," píše se v důvodové zprávě.
Agentury: Vše špatně!
Podle Zapletala má zákon zcela špatnou koncepci, snaží se zasahovat do kompetencí soukromníků tam, kde to není potřeba a naopak ignoruje některé problémy.
"Zákon například nařizuje, že musíme oznámit každý zjištěný trestný čin. Ale pokud si nás majitel firmy najme na zjištění nějaké zlodějny v jeho podniku, je přece na něm, aby věc oznámil," argumentuje Zapletal. Nelíbí se mu také řada pravomocí, které má vůči agenturám státní policie.
Útěchou mu může být skutečnost, že zákon se zřejmě ještě radikálně změní. "Vůbec nepředpokládáme, že by se zákon v tomto znění dostal až k poslancům," tvrdí například úředníci z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Podle lidí z oboru se idea zákona upravujícího jejich profesi hodila především velkým firmám, které jsou schopné splnit přísné podmínky. Zákon by tak pročistil trh a snížil konkurenci. Doufaly ale, že licence bude vydávat jejich profesní komora a ne stát. Tato varianta byla jednu dobu zvažována, ale spadla ze stolu.
Sex, víra a odbory jsou tabu
Pokud zákon začne platit, měla by ze stránek medií zmizet řada skandálů. Detektivové totiž budou vázáni mlčenlivostí o tom, co se v práci dozvěděli.
Nesměli by také zjišťovat politické smýšlení, náboženské vyznání, rasu nebo členství v odborech u sledované osoby. O "sexuální záležitosti" by se mohli zajímat jen když si je najmou na sledování manžela nebo manželky.
Končí také naprosto běžná praxe, kdy soukromí detektivové využívali běžně dostupnou zpravodajskou techniku jako štěnice, skryté kamery a podobně. Zákon totiž zakazuje jakékoli pořizování tajných nahrávek, filmů, odposlechů nebo skryté monitorování. To zůstane jen v rukou policie.
Na kuří oko šláplo vnitro bezpečnostním službám zřejmě i v pasáži zdůrazňující, že by neměly suplovat práci policie - tedy zajišťovat veřejný pořádek. Předkladatelé tvrdí, že paragraf má zamezit trendu, kdy si obce najímají agentury na práci obecní policie. "Tyto podniky jsou standardními podnikatelskými subjekty a nemají žádné zvláštní pravomoci proti řadovým občanům," tvrdí zákon.
"Nechápu, proč by si obec nemohla najmout agenturu například na napojení domů na pult centralizované ochrany," nesouhlasí ale Zapletal. Jiný názor má například majitel společnosti Arange group Michal Fábera. "Obecně souhlasím. Agentury by neměly suplovat roli státu. Měly by pracovat ve prospěch konkrétních zákazníků na základě vymezených pravidel," řekl iDNES.cz.
