Cílem ruské propagandy není ani tak svou oběť přesvědčit jako spíš vyvolávat informační chaos. Navozovat atmosféru strachu, nedůvěry a nejistoty. A živit kontroverze. Poštvávat proti sobě mladé a staré, chudé a bohaté, vzdělané a nevzdělané. Šťourat klackem do témat, které společnost rozdělují. Vypouštět velké množství lží a polopravd, skrze fejkové účty na sociálních sítích provádět agresivní na emoce cílící výpady, otáčet významy slov, akcentovat nedůležité věci a dělat z nich na oko zásadní problémy a naopak to podstatné bagatelizovat a pravdu zpochybňovat. A vyvolávat tak za každou cenu v lidech paranoiu.
A postupně tak své zmatené, vyděšeně a životem frustrované ovečky směřovat k vlastním narativům, vštěpovat jim vlastní výklad událostí a vlastní vidění světa. Stačí těmto lidem dát jasné, radikální, velmi citově zabarvené, zdánlivě smysluplné a lehko pochopitelné odpovědi na jinak velmi složité otázky na jedné straně, a zároveň je přesvědčovat o vlastní jedinečnosti na straně druhé (tradiční "kdo ví, ten ví").
Je to propracovaná, dlouhodobá a vysoce efektivní psychologická operace, jejímž účelem je oslabit důvěru ve státní instituce, v demokracii, ve svobodnou žurnalistiku, ve vědu a vědce, dokonce i v realitu samotnou. Protože v atmosféře, kdy má člověk pocit, že neví, co je pravda, a že všichni lžou, nabyde nakonec i dojmu, že nic nezmůže. Výsledkem jsou nejdříve nepokoje a posléze únava přecházející v letargii a depresi, nezájem o veřejné dění, o obranu vlastní země a jejích demokratických principů. A s takovou společností lze pak snadno manipulovat.
Sám jí evidentně trpíš.
