Berlusconi nám nadává do zločinců, tvrdí šéfredaktor italského listu

Aféra s údajnou sedmnáctiletou milenkou Noemi Letiziou ukázala v Itálii, kam až sahá politická a mediální moc premiéra Berlusconiho. Šéfredaktor italského deníku La Repubblica Ezio Mauro, který nikdy nepatřil do Berlusconiho impéria, už dva měsíce vede s prvním mužem Apeninského poloostrova otevřenou válku.

Oblíbené Berlusconiho úsloví "Mi consenta" (dovolte mi) se tluče s jeho činy. Zde je vtipně pojmenovaná lahev "rudého z Arcore", podle jednoho z jeho sídel. | foto: Profimedia.cz

Deník La Repubblica už měsíce den co den zveřejňuje deset choulostivých otázek, na které italský premiér odmítá odpovědět. Ten deník žaluje. Šéfredaktor Ezio Mauro do Prahy přijel na mediální konferenci Futuroom organizovanou PPF Media.

Proč jsou vaše otázky natolik důležité, že je tisknete každý den?Protože jsme ve vysvětleních premiéra k této události našli určité rozpory a zdá se, že i lži. On je odmítl vysvětlit. Kde jsou ve veřejném a politickém životě rozpory, tam se otevírá přirozený a povinný prostor pro novináře.

I předtím vás Berlusconi ignoroval?
Na tiskových konferencích odpovídal. Ale do té doby se nestalo nic tak silného jako v květnu. Premiérova manželka Veronica Lario, první dáma Itálie, v prohlášení pro agenturu Ansa tehdy uvedla: Můj manžel dělá smetištní politiku, slibuje poslanecké posty jako úlitbu svým mladicím. To není soukromí, ale politické oznámení. Jeho manželka nám pak v rozhovoru popsala, že Berlusconi navštěvuje nezletilé dívky a dělá to, protože je jaksi nemocný. I to, že požádala doktora, aby mu pomohl.

Myslíte, že kvůli tomu padne?
Mým každodenním cílem je, aby zítra vyšly solidní noviny. Jak dopadne tento příběh, nevím. Berlusconi si za to může sám. Proč nedokáže říct pravdu? Co ho nutí lhát? Ve skutečnosti už tu odpovědi máme. Tou první je mlčení. Druhou lži.

Není Itálie, země císaře Nerona i paparazziů, zvyklá na osobní výstřelky politiků?
Za naší první republiky, čili zhruba do 90. let, bylo soukromí politiků tabu. Berlusconi, talentovaný podnikatel bez politických návyků, rozbil zeď mezi tím, co je veřejné a co soukromé. Vydal knihu o svém životě s rodinnými fotkami. Jeho životopis je jeho ideologií, programem. Je obětí svého přístupu.

Berlusconi odrazoval naše inzerenty

Čekal jste, co přijde, když otázky zveřejníte? Že i vám bude horko?
Strach nebyl na místě. Chovali jsme se, jako by Itálie byla normální země, ve které je možné kritizovat vládu a moc a také na ni útočit, když vznikne pocit, že něco tají.

Itálie není "normální" země?
Objevují se signály nenormálnosti. Premiér nadává novinářům do zločinců. Podnikatelům klade na srdce, aby neinzerovali v novinách, které píšou o krizi. Italy vyzývá, ať nečtou, že správné informace najdou v televizi. A tu kontroluje. I to, že našich deset otázek žaluje u soudu za nactiutrhání, je první případ, o kterém vím ve svobodné zemi. Politický lídr se tolik bojí otázek, že je dává k soudu, aby novináře umlčel soudce. Nemluvě o tom, že už může za odchod dvou šéfredaktorů. Vyměnil šéfa deníku Il Giornale, který patří jeho rodině, protože mu nešel na ruku. Odmítal čenichat v postelích konkurenčních šéfredaktorů. Přiznal, že to se po něm chtělo.

A taky se to dělo. Magazín Panorama patřící Berlusconiho bratrovi pak vydal rok starou zprávu o homosexualitě šéfredaktora křesťanského deníku L´Avvenire. Jde přitom o anonymní zprávu psanou řečí tajných služeb a její zveřejnění nemělo žádný nový důvod. Ten šéf odstoupil a Berlusconi tím vyslal zprávu k církvi, ať už nezkouší hodnotit jeho chování. Týden nato jiný jeho deník zveřejnil sexuální skandál politika Gianfranca Finiho, který je jeho politickým spojencem, ale rovněž měl výhrady. Zkuste mít jiný názor. Zastrašuje, chce umlčet. To je zneklidňující. A kdo bude na řadě příště?

Mlčíte o vás. Jak jste prožíval obvinění, že jste se ulil z placení daní při koupi domu?
To je hloupost, kterou na mě vytáhli i před časem. Když jsem kupoval dům, měnil se zákon a já jsem platil podle starého. S novým bych ještě ušetřil! Čili jsem zaplatil víc. Neznám nikoho, kdo by používal desetinu metod, co Berlusconi. Ani Richard Nixon během aféry Watergate, dosud braný za největšího nepřítele tisku. Nikdo nevlastnil tolik médií a nemohl je používat. I čeští čtenáři budou o všem vědět více než Italové, kteří sledují jen televizi.

Berlusconi Italy obalamutil, když byli znechucení

Komu patří vaše La Repubblica?
Carlu de Benedettimu, bývalému šéfovi Fiatu, který má holding CIR a patří mu i týdeník L´Espresso.

Může on představovat pro Berlusconiho opozici?
Kdepak, italští podnikatelé podléhají moci, orientují se na zisk a nemají páky na politiky, když jdou věci divným směrem.

Tolik afér a Berlusconi je stále populární. Kdo ho tedy volí?
Italové. Italové unaveni politiky po akci "čisté ruce" chtěli někoho nového, neušpiněného. A Berlusconi jim prodal svůj úspěšný podnikatelský příběh a namluvil, že osobní úspěch se může stát úspěchem národním. Mnozí tomu věří. Jenže porcelánový poklop, kterým zakryl Itálii, puká. Rostou rozpory mezi Berlusconim a církví, mezi ním a politickým spojencem, mezi ním a evropskými deníky, které barvitě popisují jeho aféry.

Není i trhlina mezi Itálií a zbytkem Evropy? Kdo ho ještě kromě Putina a Kaddáfího bere vážně?
Jeho přátelství jsou pro demokracii anomálií. Není pochyb, že tato událost kazí obraz Itálie. Berlusconi míní, že za to mohou novináři. Je to, jako když byste chtěli rozbít zrcadlo, když v něm uvidíte svou ošklivou tvář.

10 otázek, na které Berlusconi nechce odpověděť

1. Pane premiére, kdy jste se poprvé setkal s Noemi Letiziovou? Kolikrát jste se sešli a kde? Chodil jste či chodíte za dalšími nezletilými?
2. Co vás přimělo k tomu, že jste o vztahu s Noemi dva měsíce neřekl pravdu? A proč jste před dvěma opožděnými vysvětleními zveřejnil čtyři odlišné verze vaší známosti?
3. Nepřipadá vám jako závažný fakt pro italskou demokracii a vás v čele státu, že jste slíbil kandidatury a odpovědná místa dívkám, které vás nazývají "papi" (taťkou)?
4. V listopadu 2008 jste strávil noc s prostitutkou. Podle policejního vyšetřování byly navíc do vašich rezidencí dopraveny desítky "call girls". Byl jste si vědom, že to byly prostitutky? Pokud ne, jste schopen zaručit, aby vás tyto skutečnosti neohrožovaly?
5. Stalo se někdy, že při "oficiálních vládních letech", při nichž jste nebyl na palubě, byly přepravovány ženské účastnice vašich večírků do vašich rezidencí?
6. Jste schopen říci bez obav či rozporů, že lidé, se kterými se navštěvujete, nekompromitují státní záležitosti? Jste schopen ujistit Itálii a její spojence, že žádná žena, kterou jste při tom hostil, nemá žádný prostředek k vydírání, kterým by mohla poškodit vaši politickou nezávislost, ať už v domácích či zahraničních záležitostech?
7. Vaše chování je v rozporu s vaší politikou: budete nadále schopen například navštívit manifestaci při Dnech rodiny či podepsat zákon, který má trestat klienty prostitutek?
8. Jste stále přesvědčen, že jste vhodným kandidátem na prezidenta republiky? Pokud ne, domníváte se, že osoba, kterou veřejné mínění nepovažuje za vhodnou pro obývání prezidentského paláce, může splňovat požadavky na premiéra?
9. Zmínil jste se o "podvratném plánu", který vás ohrožuje. Můžete se zaručit, že jste nepoužil a ani nechcete použít tajné služby a policii proti svědkům, úředníkům a novinářům? 10. Ve světle informací, které se v posledních dvou měsících dostaly na veřejnost, se ptáme: Pane premiére, jak jste na tom se zdravím?