Školy musí v lednu začít propouštět. Aktuálně připadá zhruba na 10 žáků jeden učitel, tak to má podle ministra školství Mikuláše Beka i zůstat. Nechce snižovat počet pedagogů, ale předejít automatickému zvyšování podle počtu žáků. Na ministerstvu se nyní připravují návrhy změny počtu státem placených hodin na třídu a na učitele.
Z pohledu učitelů má současný model financování regionálního školství podle Beka velkou výhodu - rovnost odměňování. Na druhou stranu má i své slabiny. „Vede třeba ke zmenšování tříd. Zejména tam, kde jsou k tomu prostorové možnosti a ne tam, kde je to nejvíc potřeba,“ říká Bek.
Rozpočet školství počítá s vyššími platy učitelů, vzroste i počet žáků na kantora |
V posledních letech se podle něj zvyšoval výrazně rychleji počet učitelů a dalších pedagogických pracovníků, než počet dětí ve školách. „V uplynulých letech každý rok vznikl nárok na 7000 nových pozic pedagogů, to je v tuhle chvíli z hlediska kvality zbytečné, protože v počtu dětí na pedagoga jsme na tom srovnatelně s vyspělými zeměmi.“ myslí si.
V základních školách v Česku bylo ve školním roce 2022/2023 v přepočtu na plné úvazky podle dat ministerstva školství 13,67 dětí na jednoho učitele, ve středních školách 10,9 studenta na učitele.
„Maxima počtu hodin jsou nastavená hodně vysoko a systém generuje dělením tříd nová a nová místa a nové úvazky. Rychle tak narůstá počet takových úvazků, pro které Česko nemá kvalifikované učitele,“ pokračuje ministr.
Nápad ministra školství odmítají starostové i hejtman, vyšel by je draho |
Proto ministerstvo od ledna plánuje redukci úvazků na školách. „Cílem je skutečně zastropovat maxima počtu žáků na kantora. Jsme připraveni potom těm školám, které by byly nad novým limitem, pomoci překlenout to další období. Redukce se bude týkat v podstatě všech typů škol, ale samozřejmě záleží na velikosti školy a na způsobu, kterým teď dělila třídy,“ vysvětlil.
Počet žáků ve třídách se ale podle Beka zvyšovat nemá. „Nechceme plošně zvyšovat počet dětí na učitele, chceme vlastně ten současný stav zakonzervovat, protože v době ekonomické stagnace podle našeho názoru je lepší se soustředit na růst platů učitelů než na nárůst nových pozic, ale samozřejmě to jsou čísla za celý ten systém.“
KOMENTÁŘ: Priorita, či otloukánek? Kdo jsou největší škůdci českého školství |
„V případě jednotlivých škol ta situace může být odlišná, my se musíme podívat na dopady, specificky na možné typy škol a podle toho prostě nalézt cestu, jak umožnit školám se vyrovnat s novým nastavením, které budeme připravovat a zavádět,“ objasnil Bek.
Jak konkrétně to bude vypadat, vysvětlil Bek na příkladu. „Nejmenované pražské gymnázium má 70 zaměstnanců, ten počet chceme v lednu snížit o tři, nebude se tím pádem jednat o žádné až tak významné změny,“ vysvětlil.
Aby města platila školníky či kuchařky, je utopie, říká primátorka Budějovic |
Smyslem redukce je podle ministra přimět školy, aby se slučovaly do větších celků. „Máme k tomu některé nástroje, už dneska jsou to svazkové školy nebo v budoucnu společenství obcí a my chceme najít finanční pobídky, které by zřizovatelé motivovaly k tomu, aby hledali cestu, jak vytvářet větší školní celky,“ říká.
Ministr chce zavést změny už od ledna. „Kdybychom tu změnu nastavovali až pro poslední čtyři měsíce roku, tak by vlastně musela být o něco radikálnější a také by byla vlastně zbytečně přísná pro další roky. Tak my chceme najít hladinu, která bude dlouhodobě udržitelná v tom přechodném období,“ říká.
Hrozí propuštění 34 000 školníků a kuchařek. I teď jich je málo, děsí ředitele |
Ministerstvo školy podpoří mimo jiné i granty. „Podle našeho soudu je rozumné prostě rozložit tu změnu do času, byť to zasáhne do běžného školního roku, ale v míře, která by měla být pro většinu škol zvladatelná, zcela bez problémů,“ doplnil Bek.
V příštím roce ale udělá ministerstvo jen některé kroky. „Spojování škol do větších celků není něco, co by nastalo z roku na rok, to je postupný proces, kdy zřizovatelé budou hledat cesty k tomu, jak to udělat. Stát jim to nenařídí, to by byl zásah do samosprávy, ale může hledat cesty, jak motivovat obce, kraje k tomu, aby postupovaly rychleji,“ míní.
