Jak výrazný je podle vás trend přesunu pravicových extremistů do online prostředí? Proč podle vás dochází k tomu, že jsou jedinci v těchto komunitách izolovaní?
Zvýšené aktivity extremistických hnutí, ale i dalších alternativní formací v online prostoru byly patrné již v minulých letech. V období covidové pandemie se tento trend zintenzivnil a dá se říct, že v současné době přetrvává. Nutno podotknout, že extremistické, stejně tak jako další dezinformační proudy využívají sociální média a moderní technologie poměrně často vzhledem k rozmanitým výhodám.
Online komunity, ozbrojování a vlastenci. V Česku se rodí nová vlna extremismu |
Jaké to jsou?
Patří mezi ně snadné šíření informací a idejí v masivním měřítku, poměrně velká anonymita zúčastněných a rovněž možnost sdílet různé materiály, videa, ideové materiály, návody...
Z hlediska bezpečnosti jsou uzavřené online sociální komunity poměrně rizikové. Jedinci se nemusí výrazně projevovat mimo sociální sítě a mohou působit i neškodným dojmem. V těchto skupinách mohou žít v určitých sociálních bublinách, kde se utvrzují ve svých názorech a přesvědčeních, které v extrémních případech mohou obhajovat i násilí. Toto je registrované i v mezinárodních souvislostech.
Je trend ozbrojování, který zpráva zmiňuje v souvislosti například s domobranci, označit za opakující se v krizových situacích?
V okamžicích, kdy se společnost určitým způsobem cítí znejistěna a jsou do určité míry ohroženy základní hodnoty a potřeby lidí, se mohou objevovat tendence zajistit si svoji bezpečnost vlastními prostředky. Nemusí se to objevit za každé krizové situace, ale může to být jistá forma obranné reakce.
Vybrané paramilitární, tedy domobranecké skupiny mohou v některých případech úmyslně manipulovat strachem a obavami veřejnosti a prohlubovat nedůvěru k politickému systému nebo bezpečnostním složkám za účelem ospravedlňování svých postupů. To lze považovat za znepokojující.
Proč se podle vás skupiny občanů, kteří najeli na protivládní rétoriku, tolik obracejí k vlastenectví?
Používání vlastenecké rétoriky nepředstavuje v extremistických kruzích ani v různých společensky zátěžových situacích nic nového. Vlastenectví v prohlášeních extremistických lídrů nebo jiných populistických subjektů může ve skutečnosti zakrývat jiné světonázory nebo předsudečné postoje.
Apel na vlastenectví se historicky objevoval a objevuje i v propagandě teroristických organizací rozmanitých ideologických proudů. Je důležité, aby občané byli schopni rozpoznat, kde jde o skutečné ctění suverenity státu, ochrany demokratických hodnot a kdy výroky o vlastenectví pouze zakrývají jiné pohnutky.
Dá se trend vyššího počtu trestných činů z nenávisti spojit například se zhoršující se aktuální situací?
Trestné činy z nenávisti a předsudečné násilí obecně má nespočet příčin. Kořeny mohou být v zažitých stereotypech, strachu z neznámého, předsudcích spojených s vybranými menšinami, ale šířením dezinformací a spikleneckých teoriích různého druhu.
Společenská situace a stejně tak sociální a ekonomická témata diskutovaná v rámci širší veřejnosti mohou v celkovém kontextu přispět ke zvýšené nevraživosti k příslušníkům různých menšin či kultur, verbální agresi a v nejzazších případech i k násilným trestným činům z nenávisti.
Každý případ je třeba ovšem posuzovat individuálně a znalost skutečných pohnutek a příčin těchto činů může podpořit účinné nástroje preventivního působení.
doc. PhDr. Barbora Vegrichtová, Ph.D., MBA
|
