"Mnohdy skladujeme munici, kterou nejenže nepotřebujeme, ale už mnohdy ani nemáme z čeho ji vystřelit," poznamenal vládní zmocněnec pro armádní reformu Jaroslav Škopek.
Armáda má téměř 90 tisíc tun munice, což je 4493 plně naložených železničních vagonů. Mezi nimi je však 406 vagonů bakelitových protitankových min a 42 vagonů kovových min z let 1951 a 1952. Naopak armádě zcela chybí například munice pro bitevníky L-159 a moderní protitankové řízené střely.
Ostraha ústřední muniční základny přitom stojí téměř 148 milionů korun ročně. Kdyby místo vojáků objekty hlídala bezpečnostní služba, bylo by to o 50 milionů korun méně.
Vojáci také musejí hlídat opuštěné objekty v majetku armády, z nichž některé nejsou využívány už od roku 1992. Například jen v Praze je 31 budov, kvůli nimž resort ročně vydá 18,5 milionu korun za ostrahu, vytápění a opravy.
Nejvíce nepotřebných objektů - 108 - je v Plzni a okolí. "Bylo by výhodné, kdybychom se majetku mohli zbavovat rychleji," podotkl zmocněnec Škopek.
Podle zákona ale armáda nesmí nepotřebné objekty prodávat, může je pouze předat obcím. Obce v nich ale nesmějí podnikat.
Vládní zmocněnec pro reformu poukázal na maďarský systém, kde tamní armáda nepotřebné budovy předala do národního fondu majetku za účetní hodnotu. Fond se pak postaral o jejich další využití.
