Ministryně financí Alena Schillerová přichází na úterní jednání Sněmovny. (5. května 2020) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Obce propad příjmů ustojí. Musejí pomoct firmám, řekla Schillerová Zemanovi

  • 38
Rozpočty obcí se propadnou podle ministerstva financí o 11 procent, takzvané stres testy přitom prokázaly, že zvládnou i 15 procent bez zadlužování, vysvětlovala na sobotním setkání ministryně financí Schillerová prezidentovi Zemanovi spor s obcemi o kompenzační bonus. Ten má pomoct společnostem s ručením omezeným na úkor příjmů obcí, které se mají na výdaji podílet třetinou.

Senát návrh v uplynulém týdnu vrátil Sněmovně. Bonus tak firmy dostanou později, než ministerstvo plánovalo.

S prezidentem ministryně Alena Schillerová hovořila i o rozpočtu. Novinářům řekla, že nevylučuje prohlubování schodku v případě propadu příjmů či další podpory firmám.

Koronavirus v Česku

Koncert Miro Žbirky v areálu Vinohradské nemocnice v Praze. Zpěvák vystoupil...
Koncert Miro Žbirky v areálu Vinohradské nemocnice v Praze. Zpěvák vystoupil...
V Česku probíhá studie zjišťující reaktivitu na onemocnění covid-19 mezi...

Společníci malých firem postižených koronavirem mají podle návrhu vlády dostávat stejně jako živnostníci podporu 500 korun za den. Senát ale návrh vrátil Sněmovně se změnou zdroje peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu. Vládní koalice názor Senátu ve Sněmovně zřejmě přehlasuje. Podle odhadů tak přijdou obce o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun, stěžují si, že tak nebudou mít na investice.

„Předložila jsem panu prezidentovi čísla za posledních pět let, daňové příjmy měst rostly o 44 procent, krajů o 50 procent. I s tím kompenzačním bonusem odhadujeme propad rozpočtů krajů měst a obcí asi o 11 procent a stres testy ukázaly, že i 15 procent zvládnou, aniž by se musely zadlužovat,“ řekla ministryně po jednání v Lánech novinářům.

Nejmenší firmy budou moci o podporu žádat do týdne, míní Schillerová

Prezident podle ní souhlasí s tím, že obce a kraje musejí investovat. Na to ale podle Schillerové dostanou přes programy připravované ministerstvem pro místní rozvoj víc, než o kolik přijdou kompenzačním bonusem.

„Shodli jsme se na tom, že je zásadní, aby se v příštích letech hodně investovalo, a to nejen ze státního rozpočtu, ale i z rozpočtů obcí a krajů. Je třeba dát impulzy do těchto rozpočtů, abychom společně ekonomiku podpořili,“ uvedla Schillerová k debatě s prezidentem.

Podle ní nešlo malým firmám pomoct jinak než ze sdílené daně. Kraje a obce se na bonusu budou podílet třetinou. „Ale to jsou společnosti s ručením omezeným, které v těch městech a obcích žijí a platí tam daně,“ uvedla. Stát podle ministryně nemá žádný tak velký příjem, aby bylo možné to z něj vzít.

„Panu prezidentovi jsem říkala, že my připravujeme masivní dotační podporu investičních projektů, která bude odpovídat tomu, co jsme vzali ze sdílených daní na kompenzačním bonusu,“ uvedla.

Schodek se možná ještě prohloubí

S prezidentem a jeho poradním sborem hovořila i o změnách státního rozpočtu. Ministerstvo financí kvůli koronaviru dvakrát zvýšilo očekávaný deficit letošního rozpočtu z původních 40 miliard na 200 a později na 300 miliard korun.

Schillerová v rozhovoru s novináři nevyloučila ještě další zvýšení schodku, pokud se ukáže, že kvůli epidemii koronaviru dál klesnou příjmy rozpočtu, neporostou výdaje, jako příklad uvedla další pomoc firmám prostřednictvím programů ANTIVIRUS. „To mohou být velké rozpočtové zásahy a to musíme do celého rozpočtu zasadit,“ uvedla.

Zeman tento týden v rozhovoru s ČTK řekl, že letošní deficit 300 miliard může při rozumném hospodaření stačit a nebude nutné ho znovu zvyšovat. Stát by ale podle něj neměl budoucnost projídat pouhými provozními výdaji a měl by najít prostor k úsporám.

Pro oživení ekonomiky po pandemii by podle Zemana bylo nejvhodnější zajištění dostatku dlouhodobých úvěrů s nízkým úročením a odloženou dobou splatnosti. Stát by měl na tyto úvěry podle něj poskytnout garanci. O postupu vlády bude se svým poradním sborem příště jednat s vicepremiérem Karlem Havlíčkem.

Přírůstek pacientů s covid-19 za sedm dní v krajích

7500

Hlavní město Praha

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 1 0,1
Za sedm dní: 9 0,7
Za čtrnáct dní: 20 1,5
Mrtvých 3990 301,3

Středočeský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 3 0,2
Za sedm dní: 10 0,7
Za čtrnáct dní: 15 1,1
Mrtvých 4638 334,8

Jihočeský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 1 0,2
Za sedm dní: 2 0,3
Za čtrnáct dní: 3 0,5
Mrtvých 2948 457,7

Plzeňský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 3 0,5
Za sedm dní: 5 0,8
Za čtrnáct dní: 10 1,7
Mrtvých 2615 443,3

Karlovarský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 0 0,0
Za sedm dní: 2 0,7
Za čtrnáct dní: 3 1,0
Mrtvých 1719 583,4

Ústecký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 1 0,1
Za sedm dní: 2 0,2
Za čtrnáct dní: 7 0,9
Mrtvých 3582 436,3

Liberecký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 0 0,0
Za sedm dní: 2 0,5
Za čtrnáct dní: 2 0,5
Mrtvých 1668 375,9

Královéhradecký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 1 0,2
Za sedm dní: 6 1,1
Za čtrnáct dní: 12 2,2
Mrtvých 2370 429,6

Pardubický kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 0 0,0
Za sedm dní: 1 0,2
Za čtrnáct dní: 9 1,7
Mrtvých 2038 389,9

Kraj Vysočina

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 0 0,0
Za sedm dní: 1 0,2
Za čtrnáct dní: 2 0,4
Mrtvých 1925 377,6

Jihomoravský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 0 0,0
Za sedm dní: 7 0,6
Za čtrnáct dní: 13 1,1
Mrtvých 5398 452,9

Olomoucký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 1 0,2
Za sedm dní: 6 0,9
Za čtrnáct dní: 10 1,6
Mrtvých 2617 414,1

Zlínský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 3 0,4
Za sedm dní: 6 0,9
Za čtrnáct dní: 10 1,4
Mrtvých 2455 349,2

Moravskoslezský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 24. 4. 0 0,0
Za sedm dní: 2 0,2
Za čtrnáct dní: 3 0,2
Mrtvých 5559 463,0
Mapa je obarvena podle sedmidenního přírůstku případů na 100 tisíc obyvatel v daném okrese. Zdroj: Otevřená data ÚZIS.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video