Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Agrofert ovlivňoval rozdělování eurodotací, tvrdí německý týdeník

  • 271
Zástupci skupiny Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše měli zřejmě v Česku vliv na podobu pravidel rozdělování evropských dotací. Podle pondělního vydání německého časopisu Der Spiegel má indicie vedoucí k takovému závěru k dispozici evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

O vyšetřování možného podvodu informoval už letos v lednu server Neovlivni.cz (více čtěte zde).

Důkazem údajného ovlivňování je podle prestižního německého časopisu schůzka místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra s náměstkem ministra průmyslu Tomášem Novotným z 25. května loňského roku, která se prý uskutečnila v prostorách vyhrazených Babišovu hnutí ANO v českém parlamentu.

Jejím tématem byl údajně nový Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost s rozpočtem 4,4 miliard eur (v přepočtu 119 miliard korun). Peníze z něj měly původně získat malé a střední podniky, podle Spiegelu se ale právě na této schůzce zástupcům Agrofertu podařilo dosáhnout změny pravidel.

Klíčovým důkazem, který údajně OLAF vede k tomuto přesvědčení, je prý anonymní e-mail, který se o schůzce zmiňuje.

Cingr nejednal jménem Agrofertu, odmítá koncern pochybení

Agrofert jakýkoli vliv na podobu pravidel rozdělování evropských dotací odmítá. Cingr se podle Spiegelu hájí tím, že na schůzce jednal z pozice prezidenta Svazu chemického průmyslu a zvýšení hranice čerpání dotací pro velké firmy na 40 procent místo Bruselem požadovaných 20 procent prý neprosazoval v zájmu Agrofertu, ale v zájmu firem zastoupených ve svazu.

Skrytý lobbing odmítl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka i v lednovém tiskovém prohlášení. „Cingr vždy vystupoval a mluvil jménem Svazu chemického průmyslu ČR, nikoli jménem Agrofertu. Odešel jeden standardní a transparentní dopis, který nežádal o možnost získávání větších dotací pro kohokoliv. Nic víc, nic míň,“ uvedl Hanzelka.

Na zmíněné schůzce Cingra s Novotným bylo podle mluvčího dalších dvacet lidí, například z Technologické agentury ČR, ale i z ČEZ nebo ministerstva financí.

Babiš má podle Spiegelu v Bruselu síť důvěrníků

Vyšetřování znesnadňuje podle časopisu síť Babišových „důvěrníků“ v Bruselu. V této souvislosti zmiňuje Spiegel například Tomáše Nejdla, člena kabinetu eurokomisařky pro regionální politiku Coriny Cretsuové, Daniela Brauna, zástupce vedoucí kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové, či nového člena Evropského účetního dvora Jana Gregora, který byl dříve náměstkem na ministerstvu financí.

Spiegel píše, že má k dispozici e-maily, v nichž se Babišovi důvěrníci radí, jak by pro Českou republiku mohli získat určité dotace. „Nevím, co za hlouposti píšou,“ reagoval pro iDNES.cz Babiš a odkázal na mluvčího Agrofertu. „Gregor je v Lucemburku a je tam měsíc, takže je to absurdní lež,“ napsal ministr financí a majitel Agrofertu.

OLAF se zabývá i dotací pro farmu Čapí hnízdo, která v současnosti patří Agrofertu. Farma čelí podezření, že byla v minulosti účelově vyňata z koncernu, aby dosáhla na peníze pro malé a střední podniky (všechny články o kauze najdete zde).

Případ Čapí hnízdo je podle časopisu Der Spiegel příkladem slabin rozdělování evropských dotací. Vlastnictví koncernu Agrofert ministrem financí a vicepremiérem české vlády znamená i pro otrlý Brusel „novou kvalitu střetu zájmů“.

V Evropském parlamentu podle Spiegelu roste tlak, aby členské státy rozdělování evropských dotací přísněji kontrolovaly. „Evropská komise příliš dlouho problém ignorovala,“ řekla časopisu šéfka výboru europarlamentu pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová. Problémy s kontrolou evropských dotací v Česku se bude podle Spiegelu rozpočtový výbor europarlamentu zabývat na počátku tohoto týdne.

Mediální skupina MAFRA, která vydává i internetový deník iDNES.cz, je součástí holdingu Agrofert ministra financí Andreje Babiše.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video