Exministr Jan Blatný a Petr Arenberger. (7.dubna 2021)

Exministr Jan Blatný a Petr Arenberger. (7.dubna 2021) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vládu opustila nejdůvěryhodnější tvář, Blatnému věřilo přes polovinu Čechů

  • 71
Bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný byl mezi politiky bojujícími s koronavirem nejdůvěryhodnější osobností. Před jeho odvoláním mu věřilo 53 procent Čechů, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ. Premiér Andrej Babiš, který Blatného z vlády odvolal, má podle stejného průzkumu v boji proti covidu důvěru jen třetiny české populace.

Podle průzkumu agentury Kantar CZ, uskutečněném v posledním březnovém týdnu, měl bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný největší důvěru české veřejnosti mezi politiky čelícími koronaviru. Jeho práci hodnotilo kladně 53 procent dotázaných. Negativně se k jeho krokům stavělo 45 procent respondentů.

Druhou příčku pak obsadila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se 46 procenty pozitivních ohlasů, následuje ji předseda Pirátů Ivan Bartoš s 43 procenty a poté ministr průmyslu a obchodu a také ministr dopravy Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová se 41 procenty kladných hlasů.

Hodnocení politiků v boji s koronavirem vyplývající z průzkumu Kantar CZ pro Českou televizi (11. dubna 2021)

Kroky premiéra Andreje Babiše, který šéfa resortu odvolal, v boji s koronavirem hodnotí pozitivně jen 33 procent respondentů.

Blatný skončil ve funkci šéfa resortu zdravotnictví po pěti měsících. Post převzal na konči října loňského roku poté, co v reakci na veřejné pobouření následující návštěvy restaurace Rio na Vyšehradě rezignoval tehdejší šéf resortu, epidemiolog Roman Prymula. Ke jmenování ho tehdy Babiš navrhl s tím, že jde o „velice dobrého kandidáta, má mezinárodní zkušenosti“.

„Sám za sebe mám čisté svědomí, že jsem pracoval jen a jen na základě své odbornosti a rozhodoval se vždy na podkladě odborných dat a analýz,“ prohlásil Blatný. „Dá se to (odvolání, pozn. red.) interpretovat i tak, že pan premiér se už zřejmě domnívá, že jsme z nejhoršího venku,“ dodal.

Původně byl Blatný přednostou oddělení dětské hematologie a biochemie také zdravotnickým náměstkem pro Dětskou nemocnici při Fakultní nemocnici Brno. Zaměřoval se tedy na léčbu dětí s poruchou srážlivosti krve. Kromě toho vyučoval na brněnské Masarykově univerzitě, kterou dříve sám vystudoval.

Ve funkci ministra zdravotnictví Blatného vystřídal Petr Arenberger, dosavadní ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Odborností je to dermatolog se zaměřením na melanomy kůže.

Raději ruský Sputnik než čekat měsíce. Zájem Čechů o vakcínu je překvapivý

Spekulace o tom, že by se Arenberger mohl stát novým ministrem zdravotnictví, se objevily už v březnu. Tehdy v reakci uvedl, že nabídku nedostal, kdyby se tak ale stalo, přijetí by zvažoval.

Oproti Blatnému nemá nový ministr odmítavý postoj k ruské vakcíně proti covidu Sputnik V. Dříve totiž připustil, že by zájemcům umožnil, aby se látkou v rámci klinického zkoušení očkovali. Stačil by souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

S Blatným odchází i mluvčí Peterová

Ministerstvo zdravotnictví se v neděli rozhodla opustit také jeho mluvčí Barbora Peterová. Do funkce nastoupila v listopadu loňského roku. O svém odchodu informovala prostřednictvím Twitteru.

Zkušenosti s touto prací měla coby mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), mluvila také několik měsíců za první menšinový kabinet Andreje Babiše. Předtím působila ve státní energetické společnosti ČEPS a jako redaktorka v České televizi.

Podle webu CNN Prima News ji od úterý nahradí Jana Schillerová, která je reportérkou této stanice od října 2019. Předtím byla reportérkou televize Nova nebo moderátorkou Praha TV. Působila také jako výživový poradce.

Webu CNN Prima News Schillerová řekla, že počítá s tím, že půjde o těžkou práci a pouze na půl roku. Na začátku října se v Česku uskuteční volby do Poslanecké sněmovny.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video