Předsudky přetrvávají v lidech i 120 let po hilsneriádě, říká advokát

Unikátní soudní přešetřování 120 let starého a slavného případu bude nyní zaměstnávat českobudějovické státní zastupitelství. Advokát Lubomír Müller podal podnět přezkumu soudu s Leopoldem Hilsnerem, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové k trestu smrti. K nespravedlivému soudu i antisemitismu promluvil ve středečním Rozstřelu Müller.

„Podle důkazů Leopold Hilsner neměl spravedlivý proces,“ řekl advokát Lubomír Müller. Podle něj však není primárně důležité posoudit, jestli Hilsner Anežku Hrůzovou skutečně zavraždil. Klíčové je objasnit nespravedlnost soudního procesu.  

Během soudu byl patrný silný vliv antisemitismu, který výrazně ovlivnil proces. „Předsudky jsou v lidech silně zakořeněné. Proces byl ovlivněn silně mimosoudními antisemitskými vlivy,“ potvrdil Müller. I kvůli náboženské nenávisti se tehdy do procesu zapojil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který se angažoval ve prospěch obžalovaného. 

Hilsner byl odsouzen na základě nepřímých důkazů. Podstatná byla například výpověď pana Pešáka, který tehdy bydlel v městě Polná, kde se vražda stala. Pešák v násilníkovi údajně poznal Hilsnera podle chůze na vzdálenost větší než půl kilometru.    

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová dospěla k závěru, že nespravedlivým soudem byl porušen zákon. Proto se nyní případ může opět otevřít. Podle Müllera zatím není jasné, jestli se budou pomocí forenzní vědy důkazy znovu přezkoumávat. 

I v současné době se advokát setkává s antisemitismem. Müller potvrdil, že někteří lidé mu vyčítají, že hájí Žida. „Pan Hilsner byl velmi problematická osobnost. Ale všichni mají právo na spravedlivý proces,“ řekl Müller.

Vraždy v Polné: proces s Hilsnerem zkoumají po 120 letech žalobci

Nespravedlivé procesy se však táhnou napříč celou historií. Stížnost pro porušení zákona lze podat bez časového omezení, to stejné platí i pro obnovu řízení. „Zatím nejstarší případy, na kterých jsem pracoval a které skončily očištěním jmen, byly z let 1923 a 1928,“ dodal advokát. Kauza zavražděné ženy v Polné je tak ještě o dvacet let starší. 

Podle Müllera jsou teď u soudu především kauzy odpíračů, tedy těch, kteří nechtěli nastoupit na vojenskou službu. „V posledních dvaceti letech jsme měli přibližně tři sta těchto případů,“ popsal. 

Kauza Hilsner

• V lese v Polné na Vysočině nalezli 25. března 1899 zavražděnou 19letou Anežku Hrůzovou.
• Z rituální vraždy byl obviněn židovský mladík Leopold Hilsner. Po půl roce ho k trestu smrti bez přímých důkazů a pod nátlakem veřejnosti odsoudil Krajský soud v Kutné Hoře.
• Později byl rozsudek zrušen a případem se nově zabýval Krajský soud v Písku. Ten obžalovanému přisoudil i další vraždu dívky, jejíž tělo v rozkladu objevili na stejném místě. Hilsner, jenž obvinění odmítal, byl odsouzen podruhé k trestu smrti provazem.
• Od oprátky mu pomohl císař František Josef I., verdikt změnil na doživotí.
• V roce 1918 Hilsnera propustili z vězení, po 10 letech zemřel opuštěný ve Vídni.

„Navzdory tomu, že od událostí uplynulo 120 let, vzbuzuje stále kauza nejen mezi obyvateli Polné silné emoce. Shodně tvrdí, že Hilsner to neudělal,“ připomněl Müller. Rozsudek se stále osobně dotýká ještě dnes žijících lidí.

K českobudějovickému krajskému státnímu zastupitelství dal advokát podnět k přezkumu v červenci. Müller v případu odkazuje na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, podle níž má každý právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem. 

Soudní přehmaty komunismu. Víc se řeší až v posledních letech

Snahy o revizi procesu se objevují v celém průběhu minulého století. První hned po rozsudku. Neúspěšně. Podněty ke stížnosti pro porušení zákona odmítly naše instituce v letech 1998 a 1999.

Müller podal další v letech 2019 a 2020 přímo ministryni spravedlnosti Marii Benešové. V lednu 2019 konečně vyhověl Nejvyšší soud České republiky stížnosti pro porušení zákona a v Hilsnerově kauze bylo možné napadnout rozsudek v Písku.

Advokát Müller je známý z rehabilitací odpíračů základní vojenské služby nebo jako právní zástupce lidí zraněných nebo zastřelených československými pohraničníky.