Snopková, která je stále likvidátorkou Liberty, tvrdí, že stát vytuneloval podnik už při jeho založení v roce 1992. Vložil do něj totiž mnohem méně majetku, než bylo v privatizačním protokolu. Proto v roce 2005 podala žalobu na Fond národního majetku.
Městský soud jí dal v roce 2007 částečně za pravdu. Konstatoval, že údaje z privatizačního protokolu skutečně nemohly odpovídat skutečnosti. Zamítl ale žalobu pro promlčení. K tomu podle něj došlo už v roce 1995.
Snopková s tím ale nesouhlasí. Doklady dokazující pochybení prý získala až po ukončení konkurzu Liberty v roce 2005. Stát je nechtěl dát z ruky, uvedla podle Hospodářských novin bývalá poradkyně ministra financí.
Vrchní soud včera nerozhodl. "Je to složitá věc a jde o velké peníze," řekl deníku předseda senátu Radomír Křivánek. Pokud Snopková uspěje, mohla by získat až miliardu korun. Zbytek, po zaplacení 200 milionů dluhů, by náležel akcionářům.
Pokud by Barbora Snopková uspěla, zřejmě by spolu s Ivo Svobodou žádali obnovu procesu. "Nemohli přeci zpronevěřit něco, co nebylo," vysvětlil advokát Zdeněk Honzík.
Snopková a Svoboda byli odsouzeni za tunelování v roce 2005
Snopková a bývalý sociálnědemokratický ministr financí Ivo Svoboda koupili Libertu v roce 1996. Za její vytunelování pak byli v únoru 2005 pravomocně odsouzeni na pět let do vězení.
Oběma původně hrozilo až 12 let vězení. Nakonec ale dostali tresty na spodní hranici sazby, soud přihlédl k nízké společenské nebezpečnosti i dosavadní bezúhonnosti dvojice.
Svoboda si svůj trest odpykával nejdříve ve věznici ve Všehrdech, později v Odolově na Trutnovsku, který patří k nápravným zařízením s nejmírnějším režimem. Propuštěn byl loni v říjnu. - čtěte Soud podmínečně propustil z vězení exministra Svobodu
Stal se vůbec prvním členem polistopadových vlád odsouzeným k nepodmíněnému trestu vězení. Ministrem financí byl ve vládě Miloše Zemana, od roku 1997 byl místopředsedou ČSSD a spolu se Snopkovou měli na starosti stranickou pokladnu.
Snopková byla podmínečně propuštěna už začátkem srpna. - čtěte Bývalou poradkyni ministra Snopkovou propustili na podmínku z vězení
Za své lidi u Zemana je považoval zavražděný kmotr českého podsvětí František Mrázek. Z policejních odposlechů vyplynulo, že se je snažil uchránit od zatčení a stíhání za vytunelování mělnické Liberty.
Měl pro ně dokonce i přezdívky - Bába s Dědkem nebo Důchody. Mafián je používal při telefonování s tehdejším ředitelem bezpečnosti Národního bezpečnostního úřadu Martinem Hejlem. - čtěte Mrázek měl kontakty v Zemanově vládě
. Kauza Liberta v datech30. listopadu 1998 - Vyšetřovatelé středočeského úřadu vyšetřování se začali zabývat případem krachu podniku Liberta. Členy vedení firmy byli nedlouho předtím i ministr financí Ivo Svoboda a jeho poradkyně Barbora Snopková (oba ČSSD). 1. března 1999 - Policie obvinila Snopkovou z porušení povinností při řízení o konkurzu a vyrovnání, kterého se dopustila jako likvidátorka Liberty. 20. července 1999 - Prezident Václav Havel odvolal na žádost premiéra Miloše Zemana ministra financí Svobodu. 20. července 1999 - Svoboda převzal text obvinění, které se mu policie snažila dva týdny doručit. Čelil obvinění z poškozování věřitele kvůli svému působení v Libertě. 24. listopadu 1999 - Okresní soud pro Prahu-východ vzal Svobodu a Snopkovou do vazby. Ve vazbě byli do konce února 2000. 27. prosince 1999 - Svoboda se psychicky zhroutil a musel být převezen do vězeňské nemocnice. Nemocnici opustil 5. ledna. 4. ledna 2000 - Mluvčí úřadu vyšetřování Soňa Jindráková oznámila, že vyšetřovatel v prosinci obvinil v souvislosti s krachem Liberty syna Snopkové Stanislava Kratochvíla z porušení povinnosti v řízení o konkurzu a vyrovnání. 26. dubna 2001 - Podle deníku Právo vyšetřovatel rozšířil obvinění Svobody a Snopkové o trestný čin zvýhodňování věřitele. 22. květen 2002 - Státní zastupitelství podalo žalobu na Svobodu, Snopkovou a Kratochvíla. Byli obžalováni z poškozování věřitele se škodou přes 19 milionů korun. Svoboda se Snopkovou čelili i podezření ze zpronevěry (škoda přes 5,6 milionu korun) a zvýhodňování věřitele (škoda přes milion korun). Žalobce navíc Snopkovou vinil z maření konkurzního řízení a jejího syna z pomoci při páchání tohoto trestného činu. 3. března 2003 - Proces kvůli nemoci Snopkové vůbec nezačal. Vzhledem k tomu, že trvala na osobní účasti při soudním jednání, bylo líčení odročeno. Soud byl kvůli jejím zdravotním obtížím odložen ještě dvakrát. 19. srpna 2003 - U středočeského krajského soudu začal proces se Svobodou a Snopkovou. Snopková trvala na své nevině a Svoboda se následující den rozhodl, že nebude před soudem vypovídat. 25. září 2003 - Proces se Svobodou a Snopkovou neskončil, jak bylo původně naplánováno. Jednání bylo odročeno. 1. prosince 2003 - Soud byl odročen na únor 2004. Klíčový svědek, slovenský podnikatel Pavel Landsmann, který byl ve své vlasti stíhán, totiž nesouhlasil s tím, aby byl transportován do Prahy k soudnímu výslechu. 10. března 2004 - Středočeský krajský soud odsoudil Svobodu k pětiletému vězení. Snopkové vyměřil 5,5 roku a Kratochvílovi podmíněný trest dva roky vězení s odkladem na tři roky. 1. února 2005 - Vrchní soud v Praze rozhodl, že Svoboda i Snopková si odpykají pět let nepodmíněně. Oba požádali o odklad trestu ze zdravotních důvodů, vězeňští lékaři to ale nedoporučili a soud odsouzeným nevyhověl. 9. května 2005 - Snopková si začala v ruzyňské věznici odpykávat trest. Svoboda nastoupil do vězení 27. července. 3. dubna 2006 - Nejvyšší soud odmítl jako neopodstatněná dovolání Svobody i Snopkové. 1. srpna 2008 - Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl o podmíněném propuštění Snopkové z vězení. 23. října 2008 - Věznici opustil i bývalý mistr financí Ivo Svoboda. zdroj: ČTK |
