Výbušný systém ze dvou propanbutanových bomb a vařiče se na nádvoří objektu objevil v noci na 20. června. V ústavu bylo v tu dobu 12 nepohyblivých mentálně postižených dětí a zdravotní sestra.
Podle policie šéf agentury navedl strážného, aby za odměnu 10 tisíc korun systém připravil. Nechal mu vzkaz, aby vytáhl dvě dvoukilogramové propanbutanové bomby z kontejneru. Sám je pak sestavil tak, že jednu postavil na přímý oheň z vařiče, který namontoval k druhé láhvi. Strážný však přivolal hasiče.
"Protože případ vzbudil velký ohlas u veřejnosti, pátrali jsme velmi intenzivně. Další z verzí bylo možnost, že nástražný systém umístili do ústavu obyvatelé okolních domů. Některým z nich byl totiž trnem v oku. Tato verze se však nepotvrdila," řekl policejní ředitel.
Agentura byla podezřelá od počátku, říká policejní ředitel Z obecného ohrožení kvůli bombovému útoku obvinili policisté ředitele bezpečnostní agentury Apold, která střežila plzeňský Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež v Rabštejnské ulici. "Motivem jednání toho člověka byla snaha dosáhnout obnovení smlouvy na hlídání ústavu," říká ředitel plzeňských policistů Jiří Houba. První podezření padlo na obyvatele okolních domů, kteří v minulosti kritizovali umístění ústavu. Jak jste se dopracovali k tak překvapivému odhalení, že děti ohrozili jejich strážci? Soustředili jste na řešení případu větší pozornost než obvykle? Jak vyšetřování probíhalo? V Plzni kdysi ničila omítky firma, která se sama zabývala likvidací sprejerských výtvorů. Už jste řešili případ bezpečnostní agentury, která strašila zákazníky, aby si ji objednávali? Jak moc je jisté, že máte toho pravého?
V objektu se již dříve ztrácely věci, kdosi tu strhl nový přístavek a objevila se tu i nepoužitá zápalná láhev. Ústav si proto obstaral ostrahu. Ke konci června jí měla smlouva vypršet.
Byla to jedna z verzí, kterou jsme stanovili už na počátku vyšetřování 20. června letošního roku.
Samozřejmě. Byl to výjimečný případ a jeho vyřešení byla naprostá priorita. Šlo o výbušný systém nastražený v obytné části, navíc u postižených dětí. To je vysoce nebezpečné jednání a proto jsme tomu věnovali patřičnou pozornost.
Vycházeli jsme z toho, že poznatků z místa nebylo na počátku mnoho, a o to rychleji a intenzivněji bylo třeba pracovat. Prověřovali jsme součastně všechny verze - tedy i možnost, že by útok byl důsledkem averze obyvatel z okolí. Ale to se nepotvrdilo.
Nepamatuji si, že by takhle nějaká bezpečnostní služba škodila. Já osobně jsem se s něčím takovým nesetkal.
Ten člověk je důvodně podezřelý. Sdělili jsme mu obvinění a v pondělí bude soudce rozhodovat o uvalení vazby.
Atentát na děti zastavil hasič
Explozi na poslední chvíli zabránili hasiči. Ty přivolal pracovník bezpečnostní služby poté, co se po půlnoci při obchůzce všiml plamenů v okrasném keři na nádvoří.
Bomba ležela nedaleko křídla, kde spalo dvanáct postižených dětí, které nejsou samy schopny chůze a jsou odkázány na pomoc druhých.
"Hodně jsem přemýšlela, kdo a proč něco tak otřesného udělal. V areálu bývalé mateřské školky sídlí náš ústav od roku 2000. Někteří lidé z okolí protestovali, aby zde byly mentálně postižené děti.
Dokonce psali petice, abychom tu nebyli. Proto mi napadlo, jestli nehledat viníka mezi těmito odpůrci," řekla zástupkyně vedoucí ústavu Jana Pecková.
Sestřičky z ústavu byly připraveny vyvézt postele se spícími dětmi do bezpečí. "Těmhle dětem nejde říci, že musí stát a odejít. Ony to samy nedokáží," dodala Pecková.
Evakuace dětí se nakonec nekonala. Velitel zásahu hasičů Miroslav Moule se odvážil přijít k rozpáleném bombě a uzavřít kohout hořáku pod ní.
"Bylo to takříkajíc za pět minut dvanáct, Láhev už byla rozpálené do ruda. Kdyby explodovala, tak by se část objektu zřítil. Kolegové pak rozpálenou bombu ochlazovali proudem vody a zažehnali nebezpečí," řekl Moule.
Policisté pátrají po člověku, který pekelný stoj v areálu nastražil. Hrozí mu trestní stíhání za obecné ohrožení. "Je zcela evidentní, že to byl úmysl. Kriminalisté se snažili zajistit na místě co nejvíce stop," sdělil mluvčí plzeňského policejního ředitelství Petr Kovář.
