Marián Labuda

Marián Labuda | foto: Dan Materna, MF DNES

Labuda: Chtěl jsem dodržet přikázání Nezabiješ

  • 171
Předminulý týden srazil autem na dálnici dvě ženy. "Došlo mi, že jsem napsal dva úmrtní listy," říká pohnutě herec Marián Labuda. Od té doby v noci nespí. "Zalehnete a chvějete se. Už kolem vás nejsou lidi, každou noc jste sám," říká v rozhovoru pro čtvrteční magazín MF DNES.

"Letos 1. ledna jsem dostal státní vyznamenání, Pribinův kříž. Nevěděl jsem, že se pro mě promění ke konci roku ve kříž skutečný," vypráví pohnutým hlasem 61letý slovenský herec.

I když je to velký srandista, teď měl několikrát slzy v očích. Tragédie pro něj přitom není ničím novým - jeho synovi se před deseti lety stala podobná havárie jako teď jemu, tatínek z nevěstiny strany si vzal život, starší syn přišel o oko...

  DÁLE ČTĚTE V MAGAZÍNU DNES  
Zvláštní případ Landa
Závodník? Extrémista? Kazatel? Hudebník? Herec? Kdo je ve skutečnosti Daniel Landa a co o něm říkají Zbigniew Czendlik, Dan Matásek či bratr Karla Kryla Jan?
  VYCHÁZÍ KAŽDÝ ČTVRTEK  

Ale za smolaře se Labuda přesto nepovažuje. "Rány osudu patří k životu, aby nezpychl," říká. Před pěti lety havaroval u Tábora s kolegy Kňažkem a Lasicou a v nemocnici si pak sliboval: "Nikdy už nepojedu rychleji než sto dvacítkou."

Ne, že by to dodržoval vždy. "Čas plynul, já měl dobré auto, a tak jsem se nakonec někdy přistihl, že ty zásady porušuju. Podíval jsem se na tachometr a tam sto padesát."

Osudného 19. listopadu však Marián Labuda podle svých slov rychle nejel. Ale stejně to přišlo - chumelenice, brzda, smyk... Dvě ženy, které bouraly chvíli předtím, seděly u svodidel jako zhypnotizované...

"Ve chvíli, kdy jsem ještě nevěděl, co se stalo, jsem se smál a říkal: Měl jsem štěstí! Žiju! Večer stíhám představení! Pak jeden ze svědků povídá: Podívejte, co se stalo. Ale vy jste v tom nevinně... Teprve pak mi všechno došlo."

Večerní představení odehrál. "Repliky, jejichž hloubky si jindy moc nevšímáte, najednou dostaly význam. V Krejčovském salónu předčítám úmrtní list. Držím ho v ruce, čtu, a tentokrát mi došlo, že jsem ho napsal sám. A ne jen jeden úmrtní list, ale dva."

Celý rozhovor čtěte ve čtvrtečním Magazínu MF DNES.


Video