Hlavním tématem zasedání Evropské rady budou nepochybně otázky rozšíření EU na východ. Výsledek irského referenda, ve kterém irští občané odmítli Smlouvu z Nice, vyvolal nejistotu nejen v zemích evropské patnáctky, ale i ve většině kandidátských států. Stále totiž není jasné datum, ke kterému budou uzavřeny rozhovory o přistoupení s nejlépe připravenými kandidáty. Ačkoli Švédsko coby předsednická země Unie si kladlo za cíl oznámit na summitu v Göteborgu definitivní datum pro ukončen jednání, je více než pravděpodobné, že k takovému závaznému prohlášení ze strany evropských politiků nedojde. Mnozí předpovídají, že konečné rozhodnutí o datu rozšíření a konkrétních zemích, které do EU vstoupí v tomto kole rozhovorů, padne až na dalším zasedání Evropské rady v belgickém Laekenu.
Zatímco rozhovory o přistoupení se za švédského předsednictví viditelně zintensivnily, zamítavý postoj Irů k reformám Unie může značně zkomplikovat proces rozšiřování. V rámci EU není v současnosti politická vůle zahájit nové kolo rozhovorů o úpravách Smlouvy z Nice a jediná možnost, jak úplně nezablokovat rozšíření EU, je uskutečnit v Irsku nové referendum. To se již předběžně plánuje na příští rok poté, co v zemi proběhnout parlamentní volby. Pro pro-evropsky naladěné politiky v Irsku nebude vůbec jednoduché přesvědčit své voliče o potřebnosti schválit Smlouvu z Nice, která je conditio sine qua non pro další rozšíření Unie. Podobná situace nastala v roce 1992 v Dánsku, když Dánové odmítli Maastrichtskou smlouvu, která rovněž reformovala strukturu Evropské unie. Poté, co byly Dánsku uděleny některé výjimky (např. neúčast na měnové unii), již dánští občané Maastrichtskou smlouvu schválili. Ústupky bude možno učinit i Irsku, a to především v rámci společné evropské bezpečnostní a obranné politiky. Mnoho Irů, odvolávajíce se na irskou neutralitu a neúčast v NATO, odmítá podílet se na vytváření evropských jednotek rychlého nasazení.
Třetím důležitým tématem, které bude na summitu v Göteborgu nepochybně diskutováno, je vyhrocená situace v Makedonii. Evropská unie se od počátků přestřelek a bojů mezi makedonskou armádou a albánskými povstalci aktivně podílí na diplomatickém řešení konfliktu. Makedonie může být pro EU první příležitostí jak dokázat, že Evropa dokáže spojenými silami řešit ozbrojené konflikty a že druhý pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika má ve struktuře Evropské unie své nezpochybnitelné místo.
15. června 2001 11:43
