V rámci evropského práva neexistuje jednoznačný právní předpis, který by tuto problematiku řešil. Evropský parlament vydal pouze doporučení, podle kterého by členské státy měly povolit maximálně půl promile alkoholu v krvi.
Tuto normu by však unie postupně chtěla snížit na 0,2 promile, především u mladých řidičů, řidičů motocyklů a profesionálů.
"Dvě desetiny promile je lehké ovlivnění alkoholem. Už takhle nízké dávky alkoholu zvyšují riziko dopravní nehody. Například lidé takto ovlivnění mají tendenci riskovat," uvádí Karel Nešpor, primář Psychiatrické léčebny v Bohnicích.
Česká republika má v kontextu unie v tomto směru velmi přísnou právní úpravu. V případě dopravní nehody se testy na přítomnost alkoholu provádějí vždy, a to všem jejím účastníkům. Na území ČR je uzákoněna nulová tolerance alkoholu v krvi řidiče.
Podle průzkumů umírá v Evropě každoročně v důsledku dopravních nehod 40 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu je zraněno. Snížení povoleného množství alkoholu by podle dlouhodobého šetření ušetřilo asi 10 tisíc životů ročně. Alespoň to podle dostupných informací předpokládá Ústřední automotoklub.
Unijní úředníci soudí, že se lze dopracovat k cíli především výchovou a vzděláváním. Kampaň by prezentovala pití za volantem jako společensky neakceptovatelné. Uvažuje se i o tom, že by se do automobilu zamontovaly určité technické prvky, které by nedovolily nastartovat, pokud by byl z řidičova dechu alkohol cítit.
Dnes tolerované půl promile se může u drobnější postavy rovnat přibližně jednomu dvanáctistupňovému pivu. U řidiče lze naměřit 0,2 promile i v případě, že alkohol nepožil. Existují léky, například Bromhexin, které mohou být na policejní detektory rovněž citlivé.
