PŘÍLOHA:
Vše o dopadení Saddáma
Rozhovor odvysílala britská BBC v únoru 2003. V úvodu exprezident pozdravil posluchače celého světa a zdůraznil, že Iráčané si zvolili cestu, ke které budou potřebovat mír. Především ke zdárnému vývoji společnosti.
Hned poté bývalý britský ministr průmyslu Tony Benn položil Saddámu Husajnovi přímou otázku: "Má Irák zbraně hromadného ničení?" To Saddám okamžitě popřel.
"Většina iráckých vládních představitelů se pohybovala na světové scéně přes 34 let. Každý rozumný člověk ví, že když iráčtí politici něco řeknou, lze jim plně věřit," rozehrál Husajn národní obhajobu.
"Takže moje odpověď bude přímá. Existuje pouze jedna pravda a tu vám podobně jako několikrát v minulosti řeknu. Irák nemá žádné zbraně hromadného ničení!"
Al-Kajda není naším partnerem
Tony Benn pokračoval v nastolené upřímnosti. "Pane prezidente, jste ve spojení se sítí Al-Kajda?"
Ani tato otázka nevyvedla respondenta z míry. "Pokud bychom byli, nestyděli bychom se a přiznali se. Opět vám odpovím jasně. A skrze vás celému světu. Nemáme žádné kontakty na Al-Kajdu!"
Bez poznámky se nemohly obejít ani mezinárodní inspekce, které se pod vedením Hanse Blixe snažily zjistit, zda Irák vlastní nukleární či biologické zbraně.
"Vy sám víte, že u každého velkého úkolu se musí počítat s jistými komplikacemi," vysvětloval svržený diktátor, proč inspekce OSN provázelo tolik problémů a komplikací.
"Navíc je potřeba si zodpovědět, zda takové inspekce mají reálný základ v mezinárodním právu. To, co motivovalo jejich vznik, může současnou situaci dovést jak k míru, tak k válce," naznačil Saddám Husajn.
"Nespravedlivé utrpení iráckých lidí v posledních 13 letech v době mezinárodního embarga, to je třeba mít na paměti. Proto nikoho nemůže překvapit, že se objevují určité stížnosti na detaily v průběhu inspekcí."
"Je v našem zájmu nechat inspekce dělat jejich práci, aby se dobraly pravdy. Irák nemá žádný zájem na tom, aby vznikala další válka. Nepřejí si to jak irácké úřady, tak iráčtí občané. Válka proti Iráku by proto měli ospravedlnit ti, kteří ji začali," dodal Husajn.
Od inspekcí je blízko k OSN a jeho roli ve světě. Tony Benn se proto otázal Saddáma Husajna, jestli se domnívá, zde je při vší slabosti organizace možné, aby našla v nastálé situaci takové řešení, které by bylo "výhrou" pro lidstvo.
"Mám obavu, že Británie a Amerika jsou více motivovány touhou ničit než vlastní odpovědností za mír. Jejich rétorikou je přesvědčovat ostatní, že je nutné zabíjet ve jménu míru. A není složité získat koaliční podporu, protože když takový plán odmítnete, rázem budete vystaveni odsouzení světového veřejného mínění."
V pozadí stojí ropa a Židé
Od začátku iráckého konfliktu se diskutuje, jakou roli v invazi sehrála ropa. Zatímco Američané její vliv snižují, dopadený exprezident si je jist, že černé zlato je klíčovým bodem války. A nejen to.
"Americká vláda se chová vůči našemu regionu agresivně přes deset let. To mají na svědomí vlivní lidé, kteří stojí i za rozhodnutími George Bushe. Tito lidé jsou napojeni na Židy. Titíž lidé přesvědčili americkou vládu, že Palestinci jsou nebezpečím pro Izrael a svedli je tak na cestu nenávisti původních obyvatel regionu," vysvětloval v rozhovoru Saddám Husajn.
"Opět tito lidé namluvili Americe, že k ovládnutí světa potřebuje ropu. Obsazení Iráku je předstupněm pro ovládnutí ropy. Američané si zřejmě myslí, že když ovládnou Blízký Východ, ovládnou celý svět."
"Zdá se mi, že poznávací značkou současné americké vlády je nenávist a agresivita, která vychází z potřeby kontrolovat svět a rozšiřovat v něm svůj vliv," rozhorlil se Saddám nad mezinárodní politikou USA.
Obsazování ropných polí a válčení může podle Saddáma Husajna pomoct Spojným státům pouze v krátkodobém horizontu. "Dlouhodobě to ovšem Američanům sloužit nemůže."
Na konec nechal Tony Benn exprezidenta pohovořit o mírovém hnutí ve světě, které nabírá na síle s prodlužující se invazí a množícím se počtem obětí.
"Velice si vážíme rozšiřujícího se mírového hnutí v celém světě. Modlíme se k bohu, aby ti, kteří bojují proti válkám, získali moc. Iráčané nikoho nenávidí a chtějí také mír. My nezklameme ty, kdo věří v principy spravedlnosti. Tytéž principy budeme také všemožně podporovat," zakončil interview zatčený prezident.
| TONY BENN |
|
Narodil se v roce 1925 v Londýně. Ve dvaačtyřicátém se stal členem Labour Party, jejíž principy obhajoval ve vysoké politice do roku 2001. Z té odešel po padesáti devíti letech jako nejdéle sloužící poslanec Labour Party. V letech 1964 až 1979 byl ministrem průmyslu a energie, ministrem technologií a prezidentem Rady evropských energetických ministrů. Za svého života napsal několik knih a publikoval bezpočet žurnalistických textů. |
