A zdá se mi, že je načase zhodnotit ten radikální krok, radikální posun, který byl tehdy v Evropě podniknut, a založit naše uvažování o budoucnosti na analýze minulosti. A otázka je, zda bychom měli pokračovat podle linií iniciovaných v Maastrichtu, nebo říci, že to stačí, a zastavit se ve vývoji evropské integrace.
A moje odpověď na takovou otázku je relativně jasná a jednoduchá. Myslím, že musíme zastavit pohyb od mezivládního přístupu k nadnárodnímu. Zdá se mi, že musíme začít obracet některé trendy a tendence poslední dekády. Jestli se nemýlím, je v tomto ohledu v Evropě rostoucí tendence, je tu rostoucí konsensus - pokud pečlivě nasloucháme hlasům kolem nás. Zdá se mi, že je třeba respektovat parlamentní demokracii ve všech našich zemích a suverenitu členských zemí. Zdá se mi, že je nezbytné zachovat úlohu národních parlamentů, a ne automaticky přenášet rozhodovací moc a posilovat úlohu Evropského parlamentu.
Zdá se mi nezbytné, aby příští mezivládní konference zastavila plíživé, plíživé, tiché sjednocování kontinentu, a formulovala, ať již prostřednictvím kvaziústavních dokumentů nebo jiným způsobem, konečný cíl evropského integračního procesu. Máme před sebou návrh společného prohlášení. Chtěl bych přednést dva návrhy pro dodatky.
Zdá se mi, že je čas přestat zneužívat tragické události 11. září pro plíživou europeizaci politiky vnitřní bezpečnosti a obranné a bezpečnostní politiky, protože se mi zdá, že je zapotřebí hledat skutečné příčiny a skutečné kořeny terorismu a násilí v nynějším světě. A jsem naprosto přesvědčen, že skutečné kořeny jsou v antiliberálních, antidemokratických, antitržních, antikapitalistických, antiamerických pozicích a ideologiích, které vidíme kolem sebe.
V této souvislosti navrhuji vynechat poslední odstavec na straně jedna a nenavrhuji alternativní znění, protože si jsem jist, že by bylo velmi obtížné najít společnou pozici v tomto směru. Ale jsem přesvědčen, že poslední odstavec na straně jedna je chybný a není nutný.
Můj druhý návrh se vztahuje k bodu pět na straně dvě. Nemohu podpořit posun k rozšiřování většinového hlasování v EU. To je otázka posledních dvou řádek bodu pět na stránce dvě. Ještě k mé pozici stran většinové volby. Myslím, že je tu non sequitur (jedno neplyne z druhého - pozn. ČTK), díváte-li se na formulaci věty, že tu není vůbec žádná spojitost mezi procedurami většinového rozhodování a legitimitou EU. Je to nelogické, mezi těmito dvěma věcmi není žádná spojitost. Naopak, je-li více většinového hlasování, je zřejmě méně legitimity EU.
To jsou mé dva návrhy pro změny ve společném prohlášení naší skupiny.
A závěrem si myslím, že je mnoho věcí pro seriózní diskusi. Pro seriózní diskusi zde a pro seriózní diskusi s lidmi v našich zemích, kteří nám dali mandát, abychom zde byli a cestovali do Bruselu a vyjadřovali zde naše názory. A zdá se mi, že v tomto ohledu Evropský parlament má velmi jedinečnou a nezastupitelnou úlohu.
Přeji si, paní předsedkyně, aby Evropský parlament skutečně zastupoval lidi v Evropě, a doufám, že Evropský parlament v tom bude pokračovat v budoucnosti stále víc a více.
(neoficiální překlad ze zvukového záznamu)
