Referendum skončilo v neděli ve 20 hodin, v Paříži a Lyonu o dvě hodiny později. Do té doby nesměly být zveřejněny žádné odhady.
Ale už po sečtení 83 procent hlasovacích lístků, ukazovaly oficiální výsledky ministerstva vnitra na více než 57 procent odpůrců.
Ihned poté, co se v televizi objevily první odhady, vyzval vůdce krajně pravicové Národní fronty Jean-Marie Le Pen prezidenta Chiraka, aby rezignoval. Ten už předem ohlásil, že po referendu funkci nesloží. Le Pen mu ale vzkázal, aby "vyvodil patřičné důsledky".
Prezident krátce po oznámení prvních odhadů řekl v prohlášení k národu, že Francie se demokraticky vyjádřila a on bere toto vyjádření na vědomí. Ujistil další země pětadvacítky, že Francie bude dál respektovat závazky, které v jejím rámci přijala.
Poznamenal ale, že výsledek hlasování vytváří obtížné podmínky pro hájení francouzských zájmů na evropské scéně.
Chirac také zopakoval, že dá "nový a silný impuls" vládě a její činnosti. Hodlá se prý k tomu dál vyjádřit v nejbližších dnech. Jinými slovy to znamená, že hodlá odvolat neoblíbeného premiéra Jeana-Pierra Raffarina.
Ministr zahraničí Michel Barnier zase prohlásil, že jasné zamítnutí ústavní smlouvy EU je těžkou zkouškou pro Francii a "skutečným zklamáním".
Účast byla vyšší než před lety
Účast v byla vyšší než před třinácti lety v plebiscitu o Maastrichtské smlouvě. Jen do 19. hodiny přišlo k urnám přes 66 procent voličů, uvedlo francouzské ministerstvo vnitra.
Už v sobotu se kvůli časovému posunu hlasovalo v některých zámořských územích. Na ostrůvcích Saint-Pierre a Miquelon přišlo k urnám 39 procent voličů, což je čtyřikrát víc než v referendu o Maastrichtské smlouvě, uvádí ČTK.
Voliči odpovídali na otázku "Schvalujete návrh zákona, který by umožnil ratifikaci smlouvy zavádějící ústavu pro Evropu?" Předběžné průzkumy ukazovaly, že odpovědět NE hodlá 25 až 54 procent Francouzů. Ještě před osmi měsíci přitom ústava měla v zemi šedesátiprocentní podporu.
Prezident hlasoval s úsměvem
Prezident Jacques Chirac hlasoval odpoledne spolu s manželkou Bernadette v městečku Sarran ve středofrancouzském departementu Correze, kde první dáma zasedá v kantonální radě. Přišel s úsměvem, novináři se však žádného prohlášení nedočkali.
Odmítnutí ústavy rovněž zkomplikovalo Chirakovi cestu k prezidentským volbám, které se konají za dva roky. Mnozí Francouzi chápou referendum jako šanci potrestat Chiraka a konzervativní vládu za vysokou nezaměstnanost a jiné problémy.
"S čistým svědomím jsem volil ne. Četl jsem text euroústavy a nenašel tam vůli řešit evropský problém číslo jedna – nezaměstnanost," říká Armel Bompart, dvaapadesátiletý státní úředník ze Štrasburku.
Jeho stejně stará krajanka Michele Juhel je v opačném táboře. "Hlasovala jsem ano, protože říci ne je v jedenadvacátém století úplně absurdní," říká žena pracující jako konzultantka pro lidské zdroje.
Nový dokument by vznikal léta
Francie je desátou zemí, v níž se o přijetí ústavy hlasovalo, a zároveň první, která ho odmítla.
Nyní pravděpodobně nastane vážná politická krize v Unii. Bude mít i hospodářské dopady včetně oslabení eura. Zřejmě se také urychlí odvolání francouzského premiéra Jeana-Pierra Raffarina.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker před francouzským referendem připustil, že by se "neúspěšná" referenda mohla opakovat. Následovat totiž bude hlasování v Nizozemsku, kde je ústava ještě méně populární než ve Francii.
Podle Junckera by jinak trvalo deset až patnáct let, než by se Unie dohodla na novém dokumentu.
