Jména budoucích stárků jsou známá obvykle už rok dopředu. Bez nich by se hody s právem uskutečnit nemohly. Neobešly by se ani bez symbolického práva v podobě nazdobené a opentlené dřevěné hůlky nebo šavle.
Do konce letošního roku bude jasné, jestli si zaslouží zápis na prestižní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
„V tuto chvíli čekáme na nezávislé posouzení dvou odborníků, kteří ve svém stanovisku jasně řeknou, jestli zápis doporučují, nebo ne. Když se neshodnou, oslovíme třetího,“ upřesnila Jarmila Teturová z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (NÚKL).
Pokud hody uspějí, budou mít v budoucnu šanci přiřadit se k Jízdě králů a slováckému verbuňku na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Podle etnografů hody s právem na seznam jednoznačně patří. Je to obřad, jímž se dříve děkovalo za úrodu. Dnes je spojený s krojovanou chasou, párem starších a mladších stárků, hodovým průvodem a zábavou. Jejich historie sahá do konce 19. století.
„Podobně jako u Jízdy králů nejde o divadlo nebo nějakou prezentaci, ale o živou součást každoročního výročního cyklu, která má i velký společenský význam,“ prohlásila etnografka hradišťského Slováckého muzea Marta Kondrová.
Mimořádný význam hodů už potvrdili etnografové napříč Zlínským krajem. Na základě obsáhlé žádosti Slováckého muzea, ke které se připojilo 47 obcí, v nichž se slavnost dodržuje, rozhodli o přiřazení na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje.
„S komisí odborníků jsme se shodli, že je to jednoznačný fenomén nezpochybnitelný svým procesem i atributy,“ zhodnotila Romana Habartová, vedoucí Odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje.
Na Slovácku se daří předávat zvyky z generace na generaci
Už tento zápis je úspěchem. Ze všech obyčejů a zvyků v kraji se tam zatím dostal jen zmíněný verbuňk, Jízda králů a valašský odzemek. Letos k nim přibyly dovednosti v podobě tkaní tapiserií v gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí a ruční výroba umělých květin a vonic, které dokáže už jen Marie Skrežinová ve Zlechově.
Pokud se tradice dostane do krajského seznamu, má o to větší šanci uspět na národní úrovni a pak i na světové. O zápisu do českého seznamu rozhoduje ministr kultury, který dostane doporučení od Národní rady pro tradiční lidovou kulturu.
Letos mají odborníci na stole dvě žádosti. Mimo hodů s právem také tradiční krajkářství na Vamberecku v Královéhradeckém kraji. „Nejde o žádnou soutěž. Zápis do seznamu je prestižní záležitostí. Slovácký region je velmi bohatý a má obrovské odborné zázemí,“ poukázala Věra Skopová z odboru regionální a národnostní kultury ministerstva kultury.
Muzeum muselo žádost doložit řadou dokumentů, materiálů i fotografií. Tradice také musí splňovat stanovené podmínky. Například musí mít velký význam z pohledu etnologie a být prokazatelně živá a předávaná z generace na generaci. To se na Slovácku daří.
„V posledních letech je o hody naštěstí zájem. Především generace dnešních pětadvacátníků třicátníků má u svých rodičů velkou podporu, protože to byli právě oni, kdo při obnově hodů do hodové chasy chodil. Někteří se tam i seznámili,“ vysvětlil vedoucí folklorního souboru Pentla v Boršicích Martin Gabriel.
Na ochotě a zájmu jsou závislí i jinde. Hodová krojovaná chasa prochází každý rok i ulicemi Dolního Němčí, Pašovic, Nedakonic, Prakšic, Březolup nebo městskými částmi Uherského Hradiště, tedy Jarošovem, Mařaticemi nebo Sady.
