Zanedlouho se budou prohánět automobily po nově vybudované dálnici D55. Místo, kde se aktuálně staví obchvat Otrokovic, však před tisícovkami let patřilo k významným pravěkým sídlištím ležícím na křižovatce obchodních cest. A když před zahájením důležité dopravní stavby na místo dorazili archeologové, očekávali mimořádně cenné nálezy.
Průzkum je nezklamal, v zemi objevili předměty evropského významu. A za mimořádně úspěšný označují letošní rok odborníci ze všech koutů kraje – ať již se jednalo o plánované průzkumy, sondy při opravách hradeb, nebo náhodné povrchové nálezy.
Záchranný výzkum na trase zmiňovaného obchvatu Otrokovic už od začátku archeology překvapoval. Tým pod vedením Miroslava Popelky už loni mezi Malenovicemi a Otrokovicemi narazil na čtyři hroby nitranské kultury z počátku starší doby bronzové.
Vyjímal se zejména tři tisíce let starý hrob se zachovalou kostrou dítěte. Bylo uloženo v embryonální poloze, což svědčí zřejmě o rituálním pohřbu.
Letos se v místě napojení na stávající dálnici D55 podařilo nalézt desítky objektů, které dokazují minimálně dvě fáze pravěkého osídlení. „Starší je reprezentována takzvanou věteřovskou skupinou ze sklonku starší doby bronzové, mladší pak časnou fází kultury popelnicových polí z mladší doby bronzové,“ upřesnil Popelka.
Mezi keramikou, pracovními nástroji či třeba nádhernými zdobnými sponami vynikal nenápadný nález ve skoro dvoumetrové zásobovací jámě, od níž si archeologové původně nic neslibovali. Pod vlhkou hlínou ze zhroucených stěn zůstala nádherně dochovaná keramická figurka, která v našem prostředí nemá obdoby.
„Nález keramické antropomorfní plastiky se vsazeným bronzovým korálem ve středu hrudi můžeme oprávněně prohlásit za unikátní,“ zdůraznil Popelka.
Nejenže se jedná zřejmě o vůbec první pravěkou sošku muže nalezenou na našem území, ale figurka by mohla dát i důležité svědectví o pravěkém náboženství. „Jedná se totiž pravděpodobně o kultovní předmět, vztahující se k etablujícímu se slunečnímu kultu. S největší pravděpodobností jde o zpodobnění božstva nebo vysokého duchovního, božstvo zastupujícího,“ zamýšlí se vedoucí výzkumu.
Podobnosti k této plastice se zatím podařilo odhalit v oblasti formování lužické kultury v Dolním Slezsku či ve Francii.
Na konci října výzkum na trase obchvatu pokračoval také na území Napajedel a archeologům potvrdil výskyt keltského sídliště. Našli zde zřejmě pozůstatky obydlí s velkým množství keramiky, ale také bronzovým závěskem či skleněnými korálky a náramkem. Výzkum v této části by měl pokračovat ještě na jaře příštího roku.
Ozdoby z Polešovic
Na první pohled se mohlo zdát, že to jsou jen kousky pokrouceného plechu. Nálezy v hrobech odkrytých v lokalitě polešovické pískovny však představovaly vzácné předměty zdobící tělo nebožtíků z doby před více než čtyřmi tisíci lety.
„Byla tu například měděná čelenka, ozdoby ze svinutého drátu, prsteny, kostěné korálky náhrdelníku, kančí kly. V hrobové výbavě se také vyskytly nálezy kamenných nástrojů, zejména hroty šípů, a také keramické nálezy jako hrnce, mísy, poháry, šálky,“ vyjmenoval vedoucí výzkumu Marek Lečbych.
Polešovická pískovna je v hledáčku archeologů v souvislosti s těžbou místních vátých písků od konce 90. let a vydala už přes dva tisíce objektů z různých období. Letošní nálezy pak byly zajímavou sondou do naší prehistorie. Komu výjimečné hroby mohly patřit?
„Jednalo se o celé kmeny migrujících obyvatel hledajících nový domov na sklonku pozdní doby kamenné,“ doplnil Lečbych.
Sekyrku zasekli v pravěku
Málokdy se stane, že archeologové ze země vytáhnou takto starý dřevěný nález. Bronzová sekyrka objevená při povrchovém průzkumu v Horní Lidči se však dochovala včetně dřevěného topůrka. „To se stává velice ojediněle, v tomto případě jde o unikát,“ měl jasno Samuel Španihel z Muzea regionu Valašsko.
Sekyrka je zdobena litým rýhováním a odpovídá středodunajské popelnicové kultuře v mladší až pozdní době bronzové. Není tedy místní, ale přinesl si ji zřejmě neznámý cestovatel.
„Topůrko se dochovalo, protože byla sekera zatnuta kolmo do země, takže se v pouzdře držela vlhkost,“ upřesnil Španihel. Zaseknutí do země přitom mohlo značit jakési rituální poděkování za úspěšný přechod hor.
Další sekyrku ze stejného období letos našli spolu s bronzovou jehlicí také u Kelče. „Sekery měly stejný význam jako dnes. Užívaly se jako dřevorubecký nástroj nebo zbraň,“ doplnil archeolog.
Hroby lidí, kterých se báli
Zkušený archeolog Luděk Galuška letos odkrýval další část velkomoravského pohřebiště ve Starém Městě a okamžitě poznal, že narazil na něco mimořádného.
Hroby z 9. století, které odhalil, se totiž vymykaly všem ostatním. Kostry ležely v neobvyklých polohách, měly zvláštně pokrčené nohy, v některých hrobech se nalezly třeba jen spodní končetiny, jinde zase pouze mléčný zub. V jednom z hrobů se našly dva pozůstatky těl přimknuté k sobě.
„Ti lidé byli pohřbeni spolu zároveň, což je naprostá anomálie. Na celém pohřebišti žádný takový hrob není,“ vysvětlil Galuška, který pozemek nedaleko Památníku Velké Moravy zkoumal předtím, než tu vyroste rodinný dům.
Jednalo se zřejmě o část pohřebiště, kam se ukládali vyděděnci z tehdejší společnosti. Je možné, že se jich lidé báli a nevěděli, co si s nimi počít, dokonce i po smrti. „Mohlo se jednat o psychicky nemocné, oběti násilných činů, jejich pachatele nebo třeba lidi, kteří se utopili,“ řekl Galuška.
Luxusní keramika přežila požár
Když se letos na jaře pustili odborníci do průzkumu sklepních prostor několika středověkých domů v centru Uherského Brodu, jeden z nich je vyloženě potěšil. Ukázalo se totiž, že dům ze dřeva a hlíny, pravděpodobně za 14. století, byl zachvácen a zničen rychlým požárem.
„Takovéto požárem zaniklé sídlištní situace jsou vůbec nejzajímavější. V tomto případě se celá nadzemní konstrukce vlivem žáru zřítila a pohřbila na několik set let všechno vybavení suterénu na místech, kde v danou chvíli stálo,“ vylíčil vedoucí oddělení archeologie a historie Slováckého muzea Tomáš Chrástek.
Vytvořila se tak pozoruhodná časová konzerva, která ukazovala zachovalou část domu v okamžiku požáru. Našly se tu velké zásobníkové nádoby i drobnější předměty jako džbán na víno nebo hrnec se zbytkem potravin.
A zajímavé nálezy přinesly i další odkryté situace. Podařilo se odhalit stříbrné a měděné mince, přesleny na spřádání příze, hliněné závaží na rybářskou síť nebo vyřezávanou ozdobnou kostěnou rukojeť nožíku.
„Mezi nejzajímavější nálezy patří luxusní keramický džbán zdobený motivem gryfa a zbytky středověkých keramických hraček, jedná se o hlavičku keramické panenky s realisticky ztvárněným obličejem a účesem, dva zlomky rytířů sedících na koních,“ odhalil Chrástek.
Původní hradby a dýmka stavbaře
O pozůstatcích barokních hradeb v Uherském Hradišti se všeobecně ví už dlouhou dobu. Letos však výzkumníci narazili na velmi zachovalé zdivo z první fáze opevnění před rokem 1670. V místě mezi ulicemi Hradební a Kollárova se zhruba metr a půl pod povrchem objevily obrovské zachovalé hradební bloky původního zdiva. O takové podobě barokního opevnění se přitom dříve vůbec nevědělo.
Město proto začalo s obnovou těchto hradeb s cílem zpřístupnit pod zemí ukrytou část kamenného opevnění veřejnosti. Odborníkům daly tyto práce nejen mnoho poznatků o tehdejších konstrukčních postupech, ale odhalily také fragmenty keramických a skleněných nádob, zvířecích kostí a kovových artefaktů.
„Specifickou skupinu nálezů představuje několik pozůstatků dýmek. Všechny tyto předměty lze datovat do průběhu 18. až první poloviny 20. století, kdy zde narůstal terén po zániku fungování barokního opevnění,“ upřesnil Chrástek.
Asi nejzajímavější nálezy odkryli archeologové v základové spáře – polovinu menšího pozlaceného knoflíku a kompletně zachovanou keramickou dýmku s realisticky vyobrazeným lidským obličejem. Patřit mohly zřejmě lidem, kteří hradby stavěli.
„Oba předměty byly patrně ztraceny v průběhu výstavby hradby někdy v průběhu 17. století,“ potvrdil Chrástek.
Tajemství vzácných, letos nalezených předmětů by se brzy mohla archeologům ještě více poodhalit. Zásadní objekty totiž putovaly do laboratoří k dalšímu zkoumání. Dá se předpokládat, že poté je budou moci lidé obdivovat v regionálních muzeích.
