Občas dokonce spadla taška, ale naštěstí nikoho nezranila. Oprava je mimořádná hned v několika ohledech, jednak se musí dělat velmi pečlivě a odborníci budou posuzovat každou tašku či klempířský prvek, jestli by se nedal zachránit.
Klíčovou roli při hledání termínu oprav hrálo také hnízdění netopýrů, kteří mají zázemí ve střeše zámku. „Střecha byla v kritickém stavu. Dělali jsme dílčí úpravy a věděli jsme, že se její výměně nevyhneme,“ řekl ředitel zoo Roman Horský.
Práce jdou hodně pomalu, protože se musejí dělat pečlivě. Na střeše je kolem 180 kovových klempířských prvků, což jsou okapy, báně a další ozdobné prvky. Zhruba třicet jich už dělníci sundali.
„Odborník teď určuje, jakou cestou bychom se měli vydat. Pak budeme žádat památkáře, aby nám to povolili. Ti rozhodnou, zda budeme dělat repasi původního prvku, nebo se udělá nový. Kolem toho bude asi nejvíce debat,“ podotkl Horský.
Lešenský zámek patří k nejmladším šlechtickým sídlům na Moravě a byl postavený ve stylu staveb architekta Dušana Jurkoviče. Střecha je stále původní, takže má přes 120 let. Proto je ve velmi špatném stavu. Na střeše je šest druhů tašek ve třech odstínech – zelené, žluté a klasické režné. Budou se muset všechny vyměnit.
„V případě střechy patří mezi základní požadavky respektování tvaru, materiálu, rozměrů a barevnosti. Práce jsou komplikované a náročné vzhledem k architektonickému výrazu objektu z konce 19. století,“ upozornila Martina Kroutilová z Národního památkového ústavu v Kroměříži. „Nově navrhované postupy i materiály nesmí znamenat narušení autenticity a jednotného výrazu kulturní památky,“ doplnila.
Čekalo se na hnízdění netopýrů
Ještě není jasné, jestli bude potřeba měnit také krovy, na které zatékalo. Ukáže se to, až se střecha odkryje. „Průzkumy v místech, kam se dalo dostat, ukazují, že by měly být krovy a trámy zdravé. Uvidíme,“ naznačil Horský.
Práce začaly na jaře, přes léto moc nepokračovaly. Důvodem jsou netopýři. Tři druhy netopýrů (vrápenec malý, netopýr večerní a ušatý) střechu využívají k dennímu hnízdění.
„Musíme to respektovat. Už v roce 2017 jsme dělali monitoring, abychom kolonii netopýrů neohrozili,“ zmínil Horský.
Netopýři se do střechy dostanou štěrbinami a prasklinami. Od září by si měli najít nové místo, kde bude jejich zimoviště. Pak budou moci nastoupit pokrývači.
Pro zoo byl komplikací i fakt, že v současnosti buduje za desítky milionů korun nový výběh pro slony a plánuje další nákladné akce. Oprava střechy, která vyjde na skoro 60 milionů korun, je nutná investice navíc, na niž Lešná nemá peníze, přestože si většinu oprav hradí z vlastních zdrojů. „Bez podpory kraje a města bychom to nezvládli,“ uvědomuje si Horský.
Město jako zřizovatel zoo pošle letos a v následujících dvou letech, po které bude oprava probíhat, 47 milionů korun.
„Havarijní stavy se musí řešit co nejrychleji. U objektu, kolem něhož chodí tisíce lidí, jsme nemohli čekat. Dává nám to smysl i v tom, že zoo je nejnavštěvovanější atrakcí nejen ve Zlíně, a chceme, aby byla v dobrém stavu,“ reagoval zlínský primátor Jiří Korec. Zlínský kraj opravu podpořil deseti miliony korun.
Zámek je za lešením jenom v jedné části. Vedení zoo ho nechtělo ohradit celý najednou, aby nemuselo vnitřní prostory pro návštěvníky uzavírat. „Budeme se snažit mít stále otevřeno a doufám, že to provoz zámku neohrozí,“ řekl Horský.
V interiéru zámku je sbírka předmětů z celého světa. Jde o práce ze slonoviny, ebenu, teakového dřeva, ale také antické a egyptské vykopávky. V nejkrásnějším Sále předků se konají svatby. V suterénu se nachází expozice plazů.
„Areál v Lešné je velmi cenným dokladem vývoje zahradní kultury i životního stylu šlechty v 19. a na počátku 20. století a typickým příkladem panského venkovského sídla podle anglických vzorů,“ dodala Kroutilová.
