V posledních dvou letech zemědělce trápilo hlavně sucho, které bylo loni extrémní. Letošní jaro a léto je o poznání deštivější, takže obilí tolik netrpí nedostatkem vody.
Čelí však jinému nebezpečí – hrabošům a myším. Populace těchto hlodavců jsou stále početnější a na porostech zemědělců páchají velké škody. Přispívají k tomu, že úroda, která ještě před měsícem vypadala velmi dobře, nakonec nijak závratná nebude.
„V zemědělství jsem osmatřicet let a tak extrémní výskyt hrabošů a myší nepamatuji. Na některých pozemcích jsou škody až třicet procent,“ hlásil předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.
Zemědělci shodně říkají, že když vyrazí na pole, hlodavci jim doslova běhají pod nohama, což ukazuje na jejich velké množství.
„Pozoruji plochy s ozimým ječmenem a škody jsou čím dál větší. Vypadá to, že sklizeň bude výrazně slabší, než jsme očekávali,“ obává se ředitel Zemědělské akciové společnosti Nivnice Josef Minařík.
„Hraboši nejsou problémem jen letos, jejich populace je na vzestupu poslední tři roky. Letos je to ale enormní,“ upozornil.
Zemědělci přitom nemají moc možností, jak invazi hrabošů polních a myší domácích zastavit.
„Když sklidíme obilí, přemístí se do dalších plodin, jako je řepka, kukuřice a zelenina. U mrkví už jsou poškozené kořenové systémy,“ popsal místopředseda představenstva zemědělské společnosti Ostrožsko Vladimír Zelený. „Jsme svým způsobem bezradní,“ posteskl si.
Pomoci má hluboká orba a výsadba stromů
Hrabošům letos přálo počasí, nebyla dlouhá zima ani příliš mnoho deštivých dnů. Pouze v květnu bylo více srážek.
Navíc přirození predátoři na likvidaci populace hlodavců nestačí.
„Predátorů je hodně, ale káňata a poštolky jsou přežrané a neloví je. Asi budeme muset počkat, až na hraboše a myši přijde nějaká epidemie,“ uvažuje Minařík.
„Musíme asi spoléhat na to, že si příroda pomůže sama,“ podotkl Zelený.
Zemědělci mohou ručně klást otrávené návnady do nor, což ale skoro nikdo nedělá, protože je to pracné a výsledek nejistý. Zakázané jsou plošné návnady na povrchu, protože by se jimi mohli otrávit další živočichové. Povolené jsou ještě do jistého rozsahu přípravky uvolňující jedovatý plyn.
„Pro použití přípravků na hubení hlodavců ve větším množství, než je povolené, by byl nutný souhlas ministerstva zemědělství. Účinnost přípravků ale ovlivňuje to, že hraboš při dostatku potravy návnadu nepřijme,“ upozornil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
„V případě hrabošů ministerstvo chápe vážnost situace a je připraveno se podílet na řešení problematiky,“ vzkázal.
Zemědělcům doporučuje orbu, díky níž se přeruší podzemní chodby hlodavců a řadu z nich pluhy zabijí. Radí výsadbu stromů a keřů, aby měli dravci kde hnízdit. O případných kompenzacích za škody způsobené hlodavci je podle Bílého předčasné hovořit. „Zemědělci mají možnost se proti zničení úrody pojistit,“ vzkázal mluvčí ministerstva zemědělství.
„Budeme hloubkově kypřit a orat. Zkusili jsme také dát návnady do několika nor. Uvidíme, jestli to pomůže,“ nastínil majitel zemědělské společnosti Fyto z Huštěnovic Jaroslav Králík.
Podle něho mohli hlodavci napáchat na některých plochách až padesátiprocentní škody. „Uvítali bychom možnost plošné aplikace hubicích prostředků,“ řekl Uchytil.
Letošní jaro a léto provázely výkyvy počasí
I kvůli hlodavcům zemědělci nebudou mít letos úrodu tak dobrou, jakou by mohli mít. Podle statistik poslední dva roky výnosy z hektaru ve Zlínském kraji klesají a letos se to mohlo změnit. Zemědělci ale optimismus pomalu ztrácejí.
„Ještě v půlce června jsem si myslel, že si zopakujeme naše nejlepší roky 2012 a 2016, ale pak bylo všechno jinak,“ poznamenal Uchytil.
Měl tím na mysli také počasí. Přestože nebylo takové sucho jako loni, provázely jaro a léto výkyvy počasí. V únoru bylo 20 stupňů, květen byl naopak chladný a vlhký a červen extrémně teplý. Navíc často přicházely lokální bouřky, po nichž na polích zůstávalo polehlé obilí.
Přesto by podle odhadů ministerstva zemědělství mohly být letošní výnosy lepší než loni. Například u ozimé pšenice jsou zatím 5,7 tuny na hektar, přičemž loni byl krajský průměr 5,4 tuny. Podobné je to u ječmene.
Někteří zemědělci zatím registrují stejné výnosy jako loni, jiní nižší, další zase vyšší. Platí, že na Kroměřížsku bývají nejvyšší a na Vsetínsku nejnižší.
