Hotový měl být do konce října, zastupitelé jej však dostali teprve před pár dny. Podle označení třiadvacetistránkového dokumentu ale nejde o očekávanou koncepci ani o generel, nýbrž o „základní směry řízení nemocnic“. Do rukou zastupitelů se dostává v době, kdy se některé z uvažovaných změn už fakticky dějí.
„Tyto kroky ale vedou k tomu, že nemáme ztrátu, ale zisk, že můžeme nakoupit přístroje a také lépe léčit,“ hájí rozhodnutí představenstva Nemocnic Zlínského kraje hejtman Jiří Čunek, jenž má zdravotnictví ve své kompetenci.
Redakce MF DNES oslovila s žádostí o stručné hodnocení Pavla Vepřeka, lékaře, který v minulosti řídil Fakultní nemocnici Motol v Praze, byl poradcem ministra Leoše Hegera, pracoval v Ústavu zdravotnických informací a statistiky i Všeobecné zdravotní pojišťovně a je předsedou sdružení Občan.
„Navržené změny jsou přesně ty, které české nemocnice obecně potřebují,“ zhodnotil.
Zastupitelé budou o koncepci debatovat s odborníky a schvalovat by ji mohli v polovině dubna. Zde jsou její základní rysy.
1. Plán do roku 2020
Materiál, který hejtman předal zastupitelům, má 23 stran. Budoucnost čtyř nemocnic se vešla do devíti, zbytek tvoří přehled toho, co má a dělá záchranka, a také popis toho, v čem se návrh shoduje s dosud platnou strategickou koncepcí z roku 2012.
„Je to stručné a povrchní. Čekali jsme, že půjde o skutečnou koncepci, a ne jen o hlavní rysy,“ prohlásil člen zdravotního výboru kraje za Svobodné Jiří Procházka, jenž byl v minulosti ve vedení Baťovy nemocnice. Ředitel nemocnic Radomír Maráček, který je pod koncepcí podepsaný, nepředkládá žádnou analýzu ani vize, jež by se týkaly financí ze strany pojišťoven, kraje nebo státu.
Neudává počty lůžek, výkonů ani konkrétní rozsah péče. Období, kdy by měl plán platit, končí rokem 2020. Materiál tedy postrádá i dlouhodobější výhled.
Ředitel pro to má ale srozumitelné vysvětlení. Dokument není podle Maráčka zdaleka definitivní a kompletní analýzy, statistiky, výhledy a rozpracované podrobné plány, které už viděli i nezávislí odborníci, má připravené.
Teď ale potřebuje od zastupitelů schválit budoucí právní formu nemocnic. „To je pro budoucnost zásadní, od toho se pak budou odvíjet další věci,“ naznačil.
2. Jedna nebo čtyři nemocnice
Jednoduše řečeno – zastupitelé mají rozhodnout, jestli v kraji zůstanou čtyři samostatné akciové společnosti, nebo jedna, a jestli je budou řídit čtyři představenstva, nebo jedno. Ředitel se přiklání k jediné velké nemocnici rozptýlené na čtyřech místech. Znamenalo by to jednodušší řízení, lepší možnost vzdělávání lékařů, snadnější přesuny odborností mezi nemocnicemi a přínosnější smlouvy s pojišťovnami. Má to ale i nevýhody.
„Viděl bych jako velký problém tu nerovnováhu. Baťova nemocnice má pořád velkou ztrátu, kterou jsme zachraňovali tím, že jsme do ní vkládali nemovitosti, abychom posílili její majetek. Ostatní nemocnice takový problém nemají,“ upozornil poslanec a bývalý zastupitel Ludvík Hovorka, který je členem zdravotního výboru kraje.
Na rizika jediné akciové společnosti, s nimiž koncepce nepočítá, upozorňuje i oslovený odborník. „Podle zkušeností z Pardubického kraje to vede k tomu, že se dramaticky zhorší kvalita operativního řízení nemocnic, ve kterých už nikdo nechce nic ‚podepisovat‘ a rozhodovat,“ varoval Vepřek.
Rozhodnutí by ale mělo padnout co nejdříve. Nemocnice ho potřebuje i kvůli smlouvám s pojišťovnami, které letos uzavírá na dalších pět let. Nová obchodní forma by měla platit od začátku příštího roku.
3. Méně primářů
Jedním z podstatných kroků v návrhu je spojení některých oddělení a společný lůžkový fond. Přestože zastupitelé nic z toho ještě neschválili, změny v Baťově nemocnici platí od začátku února. Dosud samostatná oddělení anesteziologickoresuscitační a intenzivní péče teď mají jednoho primáře. Totéž platí o oddělení nukleární medicíny a oddělení zobrazovacích metod a oddělení chirurgie a plastické chirurgie.
V praxi to znamená, že primářský post opustili tři lidé. Spojení čeká i některá oddělení ve Vsetíně, Uherském Hradišti a Kroměříži.
Spojení příbuzných oddělení pod jeden primariát ale kritizuje například bývalý náměstek za zdravotnictví Lubomír Nečas, jenž je členem dozorčí rady nemocnic. Podle něj, ale i některých jiných lékařů, k tomu nemocnice sahají v případech, kdy na oddělení není dostatek personálu.
Hrozí tak riziko, že prestiž a viditelnost některých oborů postupně zanikne a může nastat problém se vzděláváním lékařů. „Tyto záležitosti a rozhodnutí ale nepřináležejí zastupitelstvu. Zodpovídá za ně představenstvo nemocnice,“ reagoval Maráček.
Stejně tak ke své zodpovědnosti řadí i změny na postech primářů. Ty součástí koncepce nejsou a logicky patří do kompetence vedení, nicméně zájemci, kteří se do vyhlašovaných výběrových řízení hlásí, musejí přinést vizi oddělení na pět let dopředu.
„Jak ji ale mají tvořit, když neznají plány kraje, protože koncepce není schválená,“ poukázal primář neurochirurgie Michal Filip, který je zastupitelem za ANO a předsedou zdravotního výboru.
4. Zlín akutní, zbytek doléčovací
Vedení holdingu chce některé zákroky a operace soustředit tam, kde s nimi mají větší zkušenosti, kde je provádějí častěji a lékaři jsou tím pádem takzvaně erudovanější. Pro pacienta to znamená, že se mu na daném místě dostane té nejlepší možné péče. Návrh počítá s tím, že náročná akutní péče bude koncentrovaná do Zlína.
„Každá nemocnice mimo té největší pak bude mít klíčový obor, v němž bude vynikat. Budou se soustředit hlavně na diagnostiku, plánovanou péči a doléčování,“ naznačil Maráček.
To znamená, že v Baťově nemocnici budou ti nejlepší lékaři s kvalitním vybavením léčit akutní pacienty na traumatologii, onkologii, kardiologii, onkochirurgii, neurologii, urologii, dětské chirurgii a ve specializovaných centrech.
Některé další obory rozdělí vedení mezi další nemocnice podle počtu výkonů. Týkat by se to mělo ortopedie, stomatochirurgie, mikrobiologie, infekce nebo transfuzního lékařství. Nebude to ale pravděpodobně znamenat žádné rušení. „Třeba ortopedii rušit nikde nebudeme. Náročnější operace pouze zřejmě přesuneme na jedno pracoviště,“ upřesnil Čunek.
