Když poslední valná hromada Vodovodů a kanalizací (VaK) Zlín schválila na konci dubna vznik nové provozní společnosti, v níž bude mít podíl také Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia, prezentovala to většina měst jako úspěch.
Oproti původní smlouvě se působení Veolie zkracuje o pět let do konce roku 2029. VaK zaplatí ve dvou splátkách koncernu 142 milionů korun za provozní část, kterou mu před lety prodal za 80 milionů korun a kterou vloží do nově vzniklé provozní firmy Vodárna Zlín.
Podle některých drobných akcionářů zlínských vodáren to ale výhodné řešení není. Navíc si myslí, že valná hromada, na níž se o tom rozhodovalo, neproběhla v souladu se zákonem. Proto ji chtějí napadnout žalobami.
„Určitě podáme žalobu na neplatnost valné hromady, protože nám jako akcionářům nebyly záměrně předány všechny potřebné podklady, takže jsme nemohli rozhodovat se znalostí věci,“ prohlásil Radek Novotný z firmy Compas Capital Consult, jež je akcionářem VaK. „Celý proces této transformace považuji za nemravný,“ dodal.
Od začátku mluví o tom, že koncern vodárny tuneluje. Teď hovoří o tunelu na konci tunelu.
„Transformace vodáren je pro společnost i občany nevýhodná. Chceme žalobami dosáhnout toho, aby se tento krok vrátil zpět. VaK by si měl provozovat vodárny sám bez Veolie,“ je přesvědčený zlínský opoziční zastupitel za SPD a akcionář VaK Pavel Sekula.
„Zvažujeme právní kroky. Neměli jsme k dispozici nejdůležitější podklady,“ podotkl starosta Želechovic Michal Špendlík.
Neměli jsme klíčové materiály, tvrdí akcionáři
Nespokojeným akcionářům vadí, že podle nich klíčové přílohy smlouvy o transformaci nedostali před hlasováním na stůl. Ať už to byl soupis majetku, který tvoří provozní část, již VaK od koncernu kupuje, tak třeba plány investic do infrastruktury.
„Nebylo také prokázáno, že je schválená varianta ekonomicky výhodnější, než kdybychom si VaK provozovali sami,“ poznamenal Novotný. „Zásadní také je, že se tímto krokem ruší všechny žaloby,“ doplnil.
Součástí dohody o vzniku nové provozní společnosti bylo i to, že města Otrokovice a Fryšták ukončí všechny dlouhotrvající spory s koncernem. Města už dříve napadla klíčové smlouvy, na jejichž základě Moravská vodárenská podnik provozuje.
Otrokovice také žalovaly lidi z vedení VaK, kteří v roce 2004 převod na koncern umožnili, a chtěly po nich vysoudit jako náhradu škody 150 milionů korun. Stažení žalob a navržená transformace jsou výsledkem mimosoudního vyjednávání zúčastněných stran: Fryštáku, Otrokovic, Moravské vodárenské a VaK Zlín.
„Beru to ze strany drobných akcionářů spíše jako určité obstrukce. Není to přínosné. Všechny soudní výlohy jsme si museli platit sami a výsledek soudních sporů byl z dlouhodobé perspektivy nejistý,“ řekla starostka Otrokovic Hana Večerková. Podle ní měli akcionáři na klíčové valné hromadě informací dost.
Jen se chtějí zviditelnit, míní šéf VaKu
„Na valnou hromadu byly předloženy všechny materiály rozhodné pro hlasování akcionářů včetně množství znaleckých a odborných posudků a ekonomického posouzení transakce poradcem, který rovněž posuzoval výhodnost transformace oproti stávajícímu provoznímu modelu,“ přiblížil předseda představenstva VaK Zlín Svatopluk Březík.
Podle něho se nespokojení akcionáři chtějí jen zviditelnit z politických, nebo osobních důvodů.
„Nejde tu jen o vznik společnosti, ale o celý komplex nových prvků, které umožňují uzavřít spornou minulost a budou stabilizovat vodárenství na Zlínsku,“ zmínil už dříve ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard.
K žalobám a tvrzením drobných akcionářů se aktuálně nechtěl vyjádřit. Se změnou souhlasilo přes 90 procent přítomných akcionářů, což znamená několik větších měst v čele se Zlínem, který ovládá 47 procent akcií. Proti bylo přes procento menších akcionářů.
„Někteří minoritní akcionáři napadají téměř každou valnou hromadu,“ uvedl zlínský primátor Jiří Korec. „Nepamatuji si, že by to bylo něčemu prospěšné,“ dodal.
Podle kritiků však nově založená společnost nebude moci například čerpat evropské dotace, neboť v ní působí soukromá firma, takže by šlo o veřejnou podporu. Navíc se obávají, že může výrazně zdražit voda, neboť zvyšování její ceny už nebude omezeno inflací, jako to je dosud. Březík už dříve slíbil, že transformace nebude mít vliv na vodné a stočné ani na výši investic do infrastruktury.
Dřívější poměry ve vodárnách kritizoval zlínský senátor za ODS Tomáš Goláň, s novým řešením ale souhlasí. „Konečně došlo k dohodě a ukončení soudních válek a žalob,“ řekl Goláň.
