„Na stanicích v Holešově a v Bystřici pod Hostýnem byl prosinec roku 2023 dokonce silně teplotně nadprůměrný,“ upozornila Barbora Kněžínková z oddělení meteorologie a klimatologie pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně.
Ve srovnání s prosincem v předcházejících dvou letech, kdy byla průměrná teplota ve Zlínském kraji kolem nuly, se loni pohybovala mezi dvěma a třemi stupni. Teploty se navíc měnily velmi rychle. Stávalo se, že nejprve hodně nasněžilo a potom téměř všechno za den roztálo. Nejmarkantnější to bylo před Štědrým dnem. Rozdíl mezi 23. a 25. prosincem byl zhruba 8 stupňů Celsia.
„Ve střední Evropě se ve druhé polovině prosince poměrně často vyskytuje jev označovaný jako vánoční obleva, kdy k nám od západu až jihozápadu proudí relativně teplý vzduch. V letošním roce byla změna teplot ještě o něco rychlejší, navíc umocněná výrazným jednodenním sněžením a následným rychlým táním sněhu,“ poznamenala Kněžínková.
Podobný styl počasí bude pokračovat, ač teploty poklesly a začalo mrznout. „Teplotní výkyvy budou pokračovat i v následujících týdnech. Tento týden bude studený, hlavně jeho první polovina přinese i celodenní mrazy a i v nížinách napadne slabá sněhová pokrývka,“ upozornil Mojmír Martan z regionálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Brně.
Teplejší počasí sice dočasně zvedlo hladiny řek, které někde způsobují problémy, ovšem půdě významně pomohlo v boji se suchem. To oceňují zejména zemědělci a sadaři, i když bezvýhradně spokojení nejsou. Někde jim voda, která se už nestačila vsáknout do nasycené půdy, zatopila části lánů, zejména na Kroměřížsku.
„Pokud budou pozemky dlouho zatopené, může to být problém. Může to ovlivnit zejména ozimou pšenici. V našem družstvě jde jen o pár hektarů u řeky Moravy. Jiné podniky toho mají zatopeno poměrně víc,“ všiml si ředitel Agrodružstva Postoupky Jiří Šírek. „Problém se suchem máme ale vyřešený,“ zdůraznil.
Čmeláci ještě nevymřeli. Není jich moc, ale pořád práškují česká pole |
Podle něho je lepší, když teď voda zničí malou část úrody, než aby ji sucho na jaře ohrozilo celou. Zemědělce ale zajímá také dopad počasí na výskyt hraboše. Statistiky bohužel ukazují, že teplé počasí jejich počty ještě zvýšilo. V listopadu byl celorepublikový průměr 846 nor na hektar, v prosinci už to bylo 1 308, což je více než čtyřnásobek prahu škodlivosti.
„Ohrožené zůstávají okresy Jihomoravského, Olomouckého, Pardubického a Zlínského kraje, kde byly zaznamenány extrémní počty aktivních východů z nor,“ upozornila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Ve Vážanech a v Kunovicích bylo v ozimé pšenici a vojtěšce téměř dva tisíce hraboších nor na hektar.
Ovocné stromy teplo neprobudilo
„Bylo by dobře, kdy bylo dva tři týdny kolem minus deseti stupňů,“ poznamenal ekonom společnosti Zámoraví Martin Gabrhelík, který je také předsedou Agrární komory Zlínského kraje. Kdyby napadlo hodně sněhu, který by se na polích udržel, hrabošům by to podle něho vyhovovalo, protože by byli od mrazivých teplot izolovaní. Proto by zemědělci uvítali holomráz.
Sadaře vláha těší hlavně i proto, že by měla zažehnat suché období na jaře, které je pro úrodu klíčové. „Když přijde vláha v nevhodnou dobu, rostliny začnou hnít, plesnivět. Teď je možnost vsakování vody do půdy, což je pro přírodu dobře. A když pak přijde sucho, tak se vláha pomalu vytáhne nahoru,“ míní sadař Jiří Karger z Nětčic.
Vyšší teploty ještě neprobudily ovocné stromy, jejichž kořeny jsou v chladu, což vyšší vlhkost ještě umocňuje. S příchodem mrazů by pak mohli škůdci pomrznout. Pokud sníh taje a půda je zamrzlá, nemůže se do ní voda příliš vsakovat. Teď to ale bylo jinak.
Kombajny v akci. Sklizeň ve Zlínském kraji ovlivnilo sucho a hraboši |
„V případě tání sněhu o Vánocích nebyla zem nijak významně zmrzlá a část vody ve sněhové pokrývce tak měla možnost vsakování,“ konstatovala Alice Musilová z oddělení podzemních vod ČHMÚ v Brně.
To se dříve či později projeví také v zásobách podzemních vod, které jsou klíčové. V současné době je situace v České republice normální až mimořádně nadnormální, nad normálem je i ve Zlínském kraji. Minulou zimu v této době byly stavy až silně podnormální.
Například na podzemním vrtu ve Zlíně-Přílukách hladina podzemní vody stoupla od loňského podzimu přibližně o metr a aktuálně se drží výrazně nad dlouhodobým průměrem. To platí i pro vrt v Kroměříži Vážanech, kde se hladina zvedla zhruba o půl metru.
7. ledna 2024 |
