Kolem čtvrté hodiny ráno jel autem ze Vsetína směrem na Dušnou, jízda jednadvacetiletého řidiče vozu Audi ale skončila nehodou. Přes cestu mu totiž přeběhla srnka, kvůli níž vyjel mimo cestu, narazil do stromu a auto se přetočilo na střechu. Šofér se lehce zranil, jeho o čtyři roky mladší spolujezdec vyvázl bez následků. Škoda na autě činila 50 tisíc korun a řidič dostal na místě pokutu.
Podobných případů ve Zlínském kraji přibývá. Policie jich zde loni evidovala 947, rok předtím jich bylo 899 a v roce 2016 jen 691. Většinou jde naštěstí o drobnější nehody.
„Pouze v pěti případech jsme zaznamenali lehké poranění,“ sdělil vrchní inspektor krajské policie Petr Jaroš.
A proč jdou čísla nahoru? Velkou roli hraje celkový nárůst počtu nehod. Loni jich v regionu bylo 4 228, zatímco před osmi lety jen 1 780.
„S vyšší hustotou provozu souvisí větší pravděpodobnost kolize,“ podotkl Jaroš.
Podle policejních statistik jsou rizikové například úseky Dobrotice – Jankovice, Zlobice – Věžky, Velký Ořechov – Doubravy, Zlín – Březůvky, Slavkov – Horní Němčí nebo cesty kolem valašské obce Lešná. Většinou jde o silnice v lese nebo jeho blízkosti.
Ohradníky osazují myslivci
Právě v těchto místech se často nacházejí pachové ohradníky. Uvnitř je pěna obsahující směs pachů spáleniště, predátorů a člověka, která zvíře upozorní na nebezpečí a zvýší jeho ostražitost.
Co dělat při střetu se zvěříV lese a podobných úsecích snížit rychlost z povolených 90 km/h na 80 km/h, která dává větší šanci se střetu s zvěři vyhnout, dobrzdit a podobně. Vhodně používat dálková světla, která zvěř oslní a doslova uprostřed silnice „zkamení“. Proto se doporučuje přepínat na potkávací světla. Když už je zvěř na dohled, zvolit pro vyplašení nikoliv světla, ale klakson. Při nevyhnutelném střetu s velkým zvířetem, jako je srnka, jelen nebo i divoký kanec, raději volit přímý náraz do něj, nikoliv stržení volantu. Snaha vyhnout se zvěři může znamenat, že vůz narazí do stromu, spadne ze stráně či zapadne do příkopu. Všechny tyto havárie budou mít zjevně větší následky než přímý střet se zvěří. Po střetu postupovat jako při běžné havárii – po zapnutí výstražných světel musí řidič vystoupit na silnici oblečen do výstražné vesty a postavit na ni výstražný trojúhelník. Z bezpečného místa pak nahlásit případ policii, která uvědomí místně příslušné myslivecké sdružení pro likvidaci či dohledání zvěře. Zdroj: Ústřední automotoklub České republiky |
Jejich osazování u silnic mají na starosti myslivecká sdružení. Například myslivecký spolek Troják Věžky-Zlobice používá pachový ohradník od roku 2011 v úseku mezi Zlobicemi a Věžkami a dále směrem k osadě Srnov.
První tři roky zaznamenali jen šest případů srážek aut se srnkami. Jenže v letech 2015–2018 počet srážek vyskočil na 49, a to nejen srnčí zvěře, ale i mufloní a černé.
„Uvažovali jsme, čím to může být. Zvěř si zřejmě na pach začala zvykat. Ale kdyby tam ohradníky nebyly, úmrtnost zvěře by byla ještě vyšší,“ upozornil myslivecký hospodář Viliam Bazsó ze zmíněného spolku.
Zvířatům nepomáhají ani velká vedra, v nichž častěji putují po kraji a hledají vodu. „Z měsíčního přehledu je patrné, že nejvíce zvěře přes silnici migruje v letních měsících. Důvodem je voda ve Věžeckém potoce za silnicí,“ podotkl Bazsó.
„Následný nárůst nehod od září do prosince je způsoben migrací zvěře za potravou na zemědělské pozemky oseté ozimy,“ dodal.
Zvěř se pohybuje ve skupinách
Pachové ohradníky zabírají především u srnčí zvěře, která je ve Zlínském kraji nejpočetnějším druhem.
„Naopak na šelmy, jako jsou třeba vlci, příliš účinné nebývají. Jenže pravděpodobnost srážky s nimi je zase nižší,“ uvedl krajský koordinátor BESIP Zdeněk Patík.
Podle něj také platí, že zvěř se většinou pohybuje ve skupinkách. „Po přeběhnutí první srny se tak dá očekávat, že za ní vyrazí další,“ upozornil Patík.
Počet 947 nehod znamená celkové číslo, v němž jsou započítána i domácí zvířata. Střetů přímo s lesní zvěří bylo 914.
„Nejvíce jich bylo se srncem nebo srnou (83 procent). Pak je nejblíže střet se zajícem – 4,3 procenta, divoké prase je na 2,4 procenta,“ konstatoval Jaroš.
Skutečné množství střetů se zvěří je přitom ještě vyšší. Řada řidičů je ale úřadům neoznámí a z místa ujede. Událost se tak vůbec nedostane do statistik.
„Vzhledem k tomu, že došlo ke škodě na majetku třetí osoby, je však nutné tyto nehody hlásit policii,“ popsal Jaroš.
Policisté pak zkontaktují majitele či správce honitby, který se o zvěř postará na vlastní náklady. Není doporučeno ani zvíře odvážet v kufru auta, což mnozí lidé dělají.
„Už jen dva bažanti totiž mají podle hodnotového sazebníku cenu vyšší než 5 tisíc korun, a tudíž jde v takový okamžik o pytláctví. Pokuta 2 tisíce korun je ten nejmírnější trest, který řidiče za takové počínání může čekat,“ uvádí Ústřední automotoklub České republiky.
