Ještě před rokem platilo pravidlo: když město či obec vypíše veřejnou soutěž na opravu chodníku nebo například sportoviště, vypočítaná cena se díky konkurenci v oboru sníží minimálně o čtvrtinu.
Teď je vše jinak. I na samosprávy začínají doléhat důsledky stavebního boomu a rekordně nízké nezaměstnanosti.
„Firmy nemají pracovníky, jsou dost vytížené a své práce zdražují,“ popsal uherskobrodský starosta Patrik Kunčar.
Vychází z vlastní zkušenosti. Brod vysoutěžil rekonstrukci schodů vedoucích k České zbrojovce v první fázi za 1,7 milionu korun. Vítězná firma ale odstoupila. Při druhém vyhlášení už se nejnižší nabídka přehoupla přes dva miliony korun. I tato společnost ale zakázku zrušila. Až třetí pokus skončil podepsáním smlouvy a konečné náklady by se měly vejít do dvou milionů.
Najít firmu na malou zakázku bývá mnohdy nejtěžší
I takto se projevuje nedostatek lidí ve stavebnictví. Firmy mají hodně práce, zakázky si vybírají a jsou více vázané na termíny. Kromě toho také zvyšují mzdy, což se odráží na cenách práce.
„Nahradit pracovníky, kteří odcházejí do důchodu, není tak jednoduché jako dřív,“ řekl jednatel stavební firmy Tufír z Kunovic Lubomír Šlosar.
Velká potíž je mnohdy s nalezením společnosti, která by udělala menší zakázky v rozmezí 1,5 až 2 milionů korun.
„Pro velké firmy je to nezajímavá malá zakázka, takže ty slušnější do ní nejdou, protože nechtějí slibovat něco, co nesplní. Navíc mají dost práce s většími akcemi, na které mají blokované své lidi,“ poznamenal vedoucí odboru správy majetku luhačovické radnice Jiří Šůstek.
Menší nebo středně velké firmy si zase velmi hlídají ceny. I z toho důvodu odstoupila zlínská firma KKS od rekonstrukce uherskobrodských schodů. A podobně to dopadlo i v krajském Zlíně.
„To byla naše chyba, cenaři to podcenili. Kdyby to bylo za lepší peníze, tak bychom to zvládli, ale lidé nejsou a je korektní zakázky nenabírat, pokud chcete dodržet kvalitu a termíny,“ konstatoval Radomír Kocman, jednatel firmy KKS.
I podle něj se situace za poslední měsíce výrazně změnila. „Vlastních zaměstnanců nemůžeme mít tolik a na zakázky si je musíme půjčovat z řad živnostníků, kteří jsou dražší než loni. Třeba tesař už nestojí 170 korun na hodinu, ale 220 korun,“ přiblížil Kocman.
Stavební společnosti si vybírají, jejich ceny přitom jdou nahoru
Veřejných zakázek je přitom stále dost. Obce opravují chodníky, staví dětská hřiště a cyklostezky, dělají kanalizace, rekonstruují staré budovy, předělávají náměstí. Už teď ale pozorují to, před čím experti varovali před několika lety – stavebních firem postupně ubývá. A také si pečlivěji vybírají.
„Tento pokles je významný. Stávalo se, že se o zakázku dříve hlásila i desítka firem, teď nejsou výjimkou dvě nebo tři přihlášené společnosti,“ uvedl mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.
Rozdíl mezi rozpočtovanou cenou zakázky a vysoutěženou cenou pak není zdaleka tak velký jako v minulosti. Nejnižší nabídka se totiž v poslední době pohybuje spíše v úrovni předpokládané ceny.
„Rostou ceny stavebních prací a zvyšují se i cenové nabídky firem v čase,“ poukázal Michal Zlámal, který vede zlínský odbor koncepce a realizace dopravních staveb.
Bude hůř, o stavební obory není zájem
Delší dobu si obce musejí počkat i na projektovou dokumentaci, kterou ke každé zakázce nutně potřebují.
„Máme obrovské problémy sehnat projektanty. Jsou zavalení prací, protože je v plné síle stavební boom. Firmy chtějí mít zajištěné jednoznačné finance i termíny, protože potřebují stihnout i další zakázky,“ sdělil holešovský starosta Rudolf Seifert.
Jestli se situace brzy zlepší, není jisté. Paradoxně jí nepomáhá nezaměstnanost, která v březnu opět klesla. Bez práce bylo ve Zlínském kraji 12 982 lidí, což je o 964 méně než v únoru. Podíl nezaměstnaných klesl o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta.
„Do stavebních oborů se hlásí naprosté minimum žáků. Bude to čím dál problematičtější,“ upozornila ředitelka krajské hospodářské komory Iveta Táborská.
