ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Eret

V Hradišti budou dvě spalovny, stát budou jen tři kilometry od sebe

  • 2
Necelé tři kilometry budou dělit dvě spalovny, které mají do několika let vzniknout v Uherském Hradišti. Jedna bude stát v části Mařatice a nahradí současný Centrální tepelný zdroj, druhá vznikne modernizací současné menší spalovny v nemocnici a bude likvidovat nemocniční odpad.

Dohromady spálí 16 tisíc tun odpadu za rok. „Ve městě takové velikosti je to spíše rarita,“ uvedla Nikola Jelínek z neziskové organizace Arnika, která se dlouhodobě zabývá ochranou životního prostředí a případy v regionech sleduje.

Mařatická spalovna, tedy zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), bude v kombinaci se zemním plynem sloužit jako teplárna pro přibližně 5 700 domácností. Spotřebuje 15 tisíc tun komunálního odpadu ročně, čímž je zatím nejmenší v zemi.

Druhé zařízení bude v areálu nemocnice a bude spalovat tisíc tun nebezpečného nemocničního odpadu za rok, což je třikrát víc než dosud. Kapacita se navýšila proto, že do Uherského Hradiště se bude svážet i odpad z nemocnic ve Zlíně, Kroměříži a případně Vsetíně.

„Souběžná existence obou zařízení má své opodstatnění, protože nemocniční odpad nelze likvidovat v zařízení na energetické využití komunálních odpadů. Podstatné je, že v obou případech půjde o moderní zařízení, která musí splňovat přísné limity na emise škodlivých látek. Obě proto musí projít procesem EIA (posouzení vlivu na životní prostředí – pozn. red.), který toto zkoumá,“ konstatoval starosta Stanislav Blaha s tím, že například spalovna v Brně ročně pojme více než desetkrát tolik odpadu než obě připravovaná uherskohradišťská zařízení dohromady.

Některým obyvatelům města se záměry nelíbí a téměř tři tisíce lidí podepsaly petici proti teplárenské spalovně. Oba návrhy už jsou ale ve fázi náročného a zdlouhavého procesu posuzování. Nemocnice má dokonce zásadní dokument EIA úspěšně za sebou.

Uherské Hradiště schválilo topení plynem a odpadem, část obyvatel je proti

„Pro výstavbu spalovny v areálu už je vydáno i pravomocné stavební povolení a v současné době je připravována zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele,“ řekla mluvčí nemocnice Lucie Sedláčková.

Teplárně, kterou ze 49 procent vlastní město, naopak v těchto dnech vrátil krajský úřad dokumentaci k dopracování. Našel v ní osmnáct nedostatků. Týkají se posouzení dopadů spalovny i na okolí, kde sice dnes domy nestojí, ale v územním plánu je pro bydlení vyčleněné. Potřeba je také doplnit hlukovou zátěž v souvislosti s dopravou v nedaleké Sokolovské ulici, zabránění šíření zápachu v době odstávky teplárny nebo zacházení se škvárou a popílkem, které vznikají při spalování.

Podle starosty je dobře, že úřad zareagoval na námitky občanů, organizací a státních institucí a dokumentaci vrátil k dopracování. „Město sice výstavbu podporuje, ale zároveň je nutné, aby teplárna prokázala, že v budoucnu neohrozí ani zdraví lidí, ani životní prostředí,“ prohlásil Blaha.

Zástupci iniciativy Čisté Hradiště zase dlouhodobě upozorňují na rizika provozu ZEVO.

„Plánovaný záměr podle předané dokumentace rozhodně městu nepřinese zlepšení. Například navýšení zátěže prostředí emisemi nebezpečných škodlivin vychází ještě hůře, než teplárna prezentovala v úvodní studii v loňském roce,“ popsal odborný garant iniciativy František Pecha.

Skončí spalování uhelného hruboprachu

Společnost CTZ nevidí v námitkách kraje problém. „Přece jenom stavíme vyspělé technologické zařízení na spalování odpadu. S vrácením dokumentace k doplnění a dopracování jsme počítali,“ sdělil jednatel CTZ Kamil Ondra.

Uherskohradišťská teplárna modernizaci potřebuje. V současné době dodává teplo do domácností spalováním uhelného hruboprachu. To by mělo skončit příští rok, kdy přejde na spalování plynu. ZEVO má svůj provoz začít v roce 2028, tedy o dva roky dříve, než vstoupí v platnost zákaz skládkování komunálního odpadu.

Město zvažovalo několik variant a na základě doporučení studie Ústavu procesního inženýrství VUT Brno nakonec zastupitelé na konci roku 2021 souhlasili s kombinací zemního plynu a ZEVO.

Někteří odborníci upozorňují, že stát si povolování nových spaloven komunálního odpadu nehlídá. „Další taková spalovna je z celorepublikového pohledu nadbytečná, protože už i ty, které jsou schválené, převyšují kapacitu, kterou budeme na množství odpadu potřebovat,“ podotkla Jelínek.

Konec skládek? Odpad půjde do tepláren. Pomůže to i v krizi, říká technolog

V současné době je v Česku okolo dvaceti spaloven. Většina likviduje nebezpečný odpad z nemocnic, pouze čtyři spalují velké množství komunálního odpadu od 95 do 300 tisíc tun ročně.

Ministerstvo životního prostředí už odsouhlasilo i další stavby. Dohromady tak budou mít spalovny komunálního odpadu v budoucnu kapacitu vyšší, než je množství odpadu plánovaného ke spalování. Evropská unie chce, aby v roce 2035 do spaloven mířilo 25 procent odpadu, 65 procent se má recyklovat a zbylých 10 procent bude možné odvézt na skládku.