Neděle 16. května 2021, svátek má Přemysl
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 16. května 2021 Přemysl

Zůstaneme připraveni, slibuje zakladatel krizového centra skautů

  8:18
Zakladatel Skautského krizového centra Zlín Jiří Robenek vnímá obrovskou solidaritu lidí, sílu sociálních sítí i potřebu zachovat organizaci dobrovolníků v časech po koronavirové krizi.

Jiří Robenek je spoluzakladatelem Skautského krizového centra ve Zlíně, jež se například podílelo na tvorbě ochrany z celoobličejových masek. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

O tom, že budou pomáhat, věděli od první chvíle. Velí jim to ostatně skautská povinnost. Že ale během krátké doby dají dohromady precizně fungující organizaci, továrnu na pomoc pro stovky lidí, to zlínští skauti asi nečekali.

„Původním záměrem byla pomoc s nákupy pro seniory v Malenovicích. Od prvních okamžiků byla poptávka po našich službách velká. Proto jsme se rozhodli spojit v jednu organizaci, ke které se začalo hlásit množství dobrovolníků,“ přibližuje v rozhovoru pro MF DNES Jiří Robenek, jeden ze zakladatelů Skautského krizového centra Zlín.

Dnes má více než stovku dobrovolníků, kteří nejen zvládají obstarávat místní seniory, ale zároveň vyrobili mnoho tisíc roušek nebo pomohli chránit dětské lékaře v regionu. Svou krizovou činnost nyní skauti vzhledem ke končícímu nouzovému stavu i celkovému ústupu koronavirové nákazy utlumí.

Skautské krizové centrum vzniklo v polovině března a nyní už fungujete dva měsíce. Kolik vám ještě zbývá energie?
Upřímně, už moc ne. (usmívá se) Každopádně nejnáročnější to bylo první týdny. Teď už se nám daří občas i o víkendech odpočívat, neděle si teď necháváme pro sebe na regeneraci.

Když přišla koronavirová pandemie a vládní opatření, reagovali jste velmi rychle. Co vás motivovalo?
Myšlenka se zrodila u nás v Malenovicích. Staří lidé tady potřebovali vypomoct s nákupem jídla a léků. Vnímali jsme, že mají strach jít ven, a pro nás bylo to nejmenší jim nákupy obstarat. Velmi brzy se o této pomoci dozvěděli lidé z dalších částí Zlína i Otrokovic, spojili jsme se s dalšími skauty a vzniklo krizové centrum. Trvalo to jen pár dní. Přes sociální sítě se začali ozývat další dobrovolníci s nabídkou o pomoc a brzy jsme se tak rozrostli.

Jak složité je řídit takové množství dobrovolníků?
Komplikace byla především v omezení osobního kontaktu lidí. Všechno je třeba řešit přes telefon či Skype, organizátoři se potkávají spíše výjimečně. Sami se snažíme naše členy udržet odděleně. Kdyby se totiž někdo v tom systému nakazil, celý dobrovolnický spolek se zhroutí. Máme proto členy rozděleny na skupinky, které se vůbec nestýkají. To všechno řídí zhruba čtyři až pět lidí, kteří mají rozdělené jednotlivé oblasti.

Kdo jsou lidé, kteří vám pomáhají?
Většinu těch, co zajišťují nákupy, tvoří skauti. Naopak se šitím roušek pomáhá řada lidí mimo skautskou organizaci. Velmi nám pomáhají zlínští studenti, ale i pracující lidé, organizace, firmy. Chci moc poděkovat všem, kteří se k nám takto nezištně přidali a kteří se na tomto projektu podílejí.

Jak jde práce pro krizové centrum skloubit s dalšími povinnostmi?
Je to složité. Máme vysokoškoláky, kteří skládají zkoušky přes internet, maturanty, kteří se musejí pilně připravovat. A přitom všechny vytěžuje dobrovolnická činnost. I já osobně musím v práci spoléhat na trpělivost a pochopení svého šéfa. Na druhou stranu skládal jsem skautský slib, toto je výjimečná situace a já cítím, že má přednost před osobní kariérou.

Překvapila vás solidarita lidí?
Určitě, hned v prvních dnech byli obrovsky ochotní. A nešlo jen o chování lidí, ale i postoje firem, které ještě prakticky netušily, kdo jsme, a přitom byly ochotné nás třeba finančně podpořit.

Zafungovala skautská značka?
Že jsme skauti, určitě hrálo roli při jednáních s našimi partnery. Na druhou stranu ze začátku jsme museli bojovat s nedůvěrou samotných seniorů. Nechtěli věřit tomu, že pro ně něco uděláme zadarmo. Mysleli si, že budeme chtít peníze jako donášková služba. Není se co divit, v dnešní době jsou hodně opatrní, bojí se podvodníků.

Jak senioři celou situaci nesou?
Spousta z nich těžce. Zvlášť ti, co žijí sami. Obsluhujeme třeba lidi, kteří mají příbuzné na Slovensku, kteří se k nim teď vůbec nedostanou. Přijdou o kontakt s lidmi, denní rutinu. Není nejdůležitější donést těmto lidem jídlo a léky, ale spíše působit jako psychická podpora. Aby věděli, že v tom nejsou sami. Někteří mají zájem se s námi bavit, probírat současnou situaci.

Kromě pomoci starším lidem jste zvládli ušít veliké množství roušek. Pro skauty to není zrovna typická činnost, že?
Reagovali jsme na situaci, kdy množství lidí, zejména v sociálních službách, roušky potřebovalo, ale reálně je nikdo neměl k dispozici. Někteří skauti se do toho pustili, zkoušeli šít různé typy, bojovali s tím. Poptávka byla ale okamžitě obrovská, měli jsme žádosti od dvacítky organizací, celkem na tisíce roušek, což pro nás v tu chvíli nebylo reálné zaopatřit.

Naštěstí se přes sítě ozývali dobrovolníci, kteří šít uměli. Poslední možný den jsme z velkoskladu stihli koupit látky a ty jsme dobrovolníkům vozili. Ušité roušky pak sváželi do Zlína a distribuovali dál. Výrazně vypomohla také zlínská vietnamská komunita. Později už jsme látky dostávali darem, lidé nám je nabízeli přes Facebook.

Ukazuje to výhody sociálních sítí?
Určitě, jsou obrovskou pomocí. Řešili jsme například, že nám došly jehly do strojů na šití. E-shopy je byly schopné dodat nejdřív do 14 dnů, což pro nás nebylo řešení. Oslovili jsme veřejnost a během jednoho dne jsme měli deset patnáct balení a mohli jsme pokračovat v šití.

Roušky jste dodávali i do nejvíce postižených oblastí v Itálii. Jak k tomu došlo?
Byla to asi nejtěžší věc, kterou naše centrum řešilo. Když jsme dostali ten nápad poslat roušky do Lombardie, bylo to ve chvíli, kdy naši dobrovolníci šili už třetí týden v kuse a začínali toho mít plné zuby. Jejich reakce ale byla úžasná, ještě víc se vyhecovali, šili přes celý víkend. Spolu s valašskomeziříčskou Charitou a vietnamskou komunitou jsme nakonec dali dohromady přes pět tisíc roušek.

Jenomže jsme nemohli najít cestu, jak tam materiál dostat. Jednali jsme i na ministerstvu, ale bylo to k ničemu, na všech oficiálních místech byli strašně nepružní. Nakonec dopravu na vlastní náklady zajistila Češka žijící v Itálii, která distribuci roušek zprostředkovala.

Kromě roušek a nákupů se věnujete ještě jiným činnostem. Kde berete nápady?
Vychází většinou z potřeb lidí. Například jsme viděli reportáž o pražském ČVUT, kde vytvářeli ochranu pro zdravotníky z celoobličejových masek pomocí speciální redukce na filtr. Problém byl, že během chvíle byly tyto masky úplně vyprodané. Věděli jsme, že by to byla skvělá pomoc pro naše pediatry, především ty starší, kteří jsou ohroženou skupinou. Popisují nám, že vyšetření dětí je někdy problematičtější než u dospělých. Třeba často potřebují, aby jim děti v ordinaci zakašlaly, jsou tak vystaveni většímu riziku.

Oslovili jsme proto místní firmu, která se zabývá prodejem potápěčských potřeb. Na jejich masky zase pracovníci Univerzity Tomáše Bati vymodelovali vhodnou redukci a specializovaná firma z Prahy nám ji vytiskla na 3D tiskárně. A my jsme potom hotové masky rozváželi k dětským lékařům.

Hodláte centrum zachovat, i když krize odezní?
Čekáme, co bude, máme několik scénářů. Může přijít druhá vlna, jde o to, abychom zůstali připraveni. Rád bych, abychom jej nějak zakonzervovali a v případě potřeby byli zase schopni fungovat. Udrželi si veškeré kontakty, komunikační kanály. Takovou myšlenku nosím v hlavě už sedm let, od doby, kdy jsme se zlínskými skauty jeli do Čech pomáhat při povodních. Neříkám, že přijde apokalypsa, ale stačí třeba právě lokální povodně a nějaká krize může nastat. Jde o to, abychom nezačínali od nuly, ale mohli dát pomoc rychle dohromady.

Jakou zkušenost si po skončení pandemie odnesete?
Zejména průpravu v organizaci práce množství dobrovolníků. Nesmírně cenné, i když nikoliv pozitivní, jsou zkušenosti při jednání s různými úřady a oficiálními místy v České republice.

A udělali jste dobrou vizitku skautingu, ne?
Doufám, že jsme veřejnost přesvědčili, že když je někde potřeba pomoct, skauti jsou u toho. Nemusíme naštěstí nasazovat život ve válce jako naši dědové, ale službu vlasti se snažíme odvést, jak nejlépe umíme.

  • Nejčtenější

Primář zlínské nemocnice dostal nečekaný vyhazov, ženy čekají na operaci

Premium Nové vedení zlínské nemocnice odvolalo primáře gynekologicko-porodnického oddělení Martina Trhlíka. Bez výběrového...

V Otrokovicích chytil rybář 188 centimetrů dlouhého sumce. Vrátil ho do vody

Trofejního sumce albína vytáhl ve čtvrtek ze Štěrkoviště v Otrokovicích rybář David Kruml. Ryba, která měří 188...

Zúčtování s nacisty začalo hned po válce, spravedlnost všechny nedostihla

Premium Před 76 lety skončila druhá světová válka a hned po ní začal hon na členy gestapa, kteří řádili na československém...

POHLED: V bludném kruhu. Proč podruhé končí Páník a kam Zlín směřuje

Shodou příznivých okolností dovedl v létě roku 2017 Fastav Zlín do skupinové fáze Evropské ligy. Na poměry skromného...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Antigenní a PCR test, to je jako F1 a rodinný vůz, říká šéf laboratoří

Během března vyhodnotila zlínská společnost Vaše laboratoře 14 tisíc antigenních testů a 3 tisíce metodou PCR....

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Revmatoidní artritida může zkrátit život až o 15 let, varuje imunoložka

Premium Morové rány, pandemie tuberkulózy či cholery jako příčiny smrti medicína už takřka pohřbila. Nebezpečí ale číhá i u...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

Lidé ubránili historickou budovu nádraží v Holešově, bourat se nebude

Velký rozruch vzbudil v posledních dnech plán Správy železnic zbourat podstatnou část budovy vlakového nádraží v...

Primář zlínské nemocnice dostal nečekaný vyhazov, ženy čekají na operaci

Premium Nové vedení zlínské nemocnice odvolalo primáře gynekologicko-porodnického oddělení Martina Trhlíka. Bez výběrového...

Skauta v autě smetl vlak, lidé mu teď pomáhají zpátky do běžného života

Dva dny stačily k tomu, aby se na sbírkovém kontě 32letého tátu od rodiny a zlínského skauta Ondřeje Kusla nasbíral víc...

Nenápadná budova bývala unikátním klášterem, Zašová sem chce lákat turisty

Ve valašské obci Zašová chystají velkou rekonstrukci unikátního kláštera trinitářů. který býval jediným svého druhu na...

Bohuš Matuš se oženil v Krtkově světě. Vzal si o 30 let mladší Lucii

Bohuš Matuš (47) a Lucie Palkaninová (18) jsou manželé. Vzali se ve středu odpoledne v rodinném parku Krtkův svět v...

Televize NBC odmítá vysílat Zlaté glóby, Cruise kvůli porotě vrací trofeje

Americká televize NBC nebude příští rok vysílat slavnostní předávání Zlatých glóbů. Rozhodla se tak po vlně...

Twitch se stává Pornhubem pro děti, zaplavily ho streamerky v bikinách

Streamovací služba Twitch má poměrně přísná pravidla pro zobrazování sexuálního obsahu, některé uživatelky v nich však...

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Právníci Applu se snaží dokázat, že Epic Store prodává porno

Během soudního sporu mezi společnostmi Epic a Apple přišla řeč i na obchod s nezávislými hrami Itch.io, jehož klienta...