Zlín má po Praze druhou největší památkovou zónu v zemi, zabírá 430 hektarů. A její obyvatelé, zejména ve čtvrtích baťovských domků, dobře vědí, že byť jen drobná úprava – jako třeba výměna oken – může být problematická. Stejně tak zásahy do fasády. Stavební práce se pak mohou prodražit.
I proto se město snaží zmenšení památkové zóny. Toto téma je zmíněné také v nedávno zveřejněném programovém prohlášení městské rady, kde se píše o „optimalizaci městské památkové zóny“.
„Snažili jsme se o to už v minulém volebním období. Chtěli bychom pomoci lidem, kteří jsou v doplňkové části, jako je třeba Lešetín,“ zmínil primátor Jiří Korec (ANO).
Památková zóna plná baťovských domků získá méně přísná pravidla |
„Je to památková zóna, která dotváří hlavní památkové lokality – jako Zálešnou či Podvesnou –, je to propojka k továrně. A je otázka, jestli na Lešetíně musejí být tak přísná pravidla nebo jestli tam vůbec musí být památková péče. Tady vidíme prostor pro optimalizaci,“ doplnil.
Domy s nadnárodním významem
Město chtělo z památkové zóny vyčlenit nejen okolí Kvítkové ulice (65 hektarů), do něhož spadají také ulice Lešetín I. až VI. či Lorencova, ale i západní část továrního areálu (25 hektarů). S touto snahou však aktuálně narazilo na ministerstvu kultury, které památkové zóny vyhlašuje i ruší.
„Část města Zlína byla prohlášena v roce 1990 památkovou zónou na základě významných kulturních hodnot. Mezi tyto hodnoty patří zejména historické jádro města a navazující městské čtvrti,“ přiblížila Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury. „Do památkové zóny bylo pro své výjimečné kulturní hodnoty zahrnuto i území bývalého továrního areálu, nacházející se v její západní části.“
V případě větší ze dvou lokalit, jež město chtělo ze zóny vyjmout, upozorňuje například na význačné nárožní obytné domy v Lorencově ulici, jde o takzvané Elektrické domy, jež mají dotvářet charakter zóny. Totéž podle ministerstva platí pro Dlouhou a Kvítkovou ulici i část třídy Tomáše Bati.
„Dále se na Benešově nábřeží nachází velmi cenný soubor poválečných obytných panelových domů, které lze považovat v celorepublikovém kontextu za význačný stavební počin výstavby prvních panelových domů,“ upřesnila Awwadová.
Pokud jde o západní část baťovského areálu, upozorňuje na tovární budovy, jež jsou jeho součástí. „Tyto stavby tvoří přirozenou součást jednotného celku bývalého významného továrního komplexu nadnárodního významu,“ poznamenala Awwadová.
„Zlín není jen městem baťovské architektury. Ucelenost s lokalitami, které se stavebně rozvíjely paralelně s ní, proto nechceme narušit,“ reagovala náměstkyně primátora Martina Hladíková, která má památkovou péči v kompetenci.
Upravit pravidla může i kraj
Když město se zúžením zóny neuspělo, pokouší se alespoň upravit pravidla, podle kterých se úpravy domů ve zmíněných lokalitách řídí. Řeší to se Zlínským krajem, jenž může podmínky zmírnit. Vedení města o tom bude s krajem jednat na konci února.
„Zlínská architektura je jedinečná. Na druhou stranu, když lidé potřebují něco v památkové zóně opravit a vybudovat, znamená to pro ně velké náklady navíc,“ zmínila Hladíková.
Jak by se podmínky mohly zmírnit, však zatím není jasné. Řešit to bude takzvaný plán ochrany, který podle metodiky ministerstva kultury určí rozsah a druh stavebních úprav, případně staveb, u nichž nebude potřeba závazné stanovisko památkářů.
„Kdyby lidé například měnili okna, nemuseli by žádat o souhlas památkovou péči. Při rekonstrukcích by se jim tím hodně ulevilo,“ nastínila Hladíková.
Jde však zatím o předpoklad, jasněji bude až později. Město se bude s krajem chtít v první fázi dohodnout na oblastech, jichž by se zmírnění mohlo týkat. Příští rok by se stanovila pravidla, která by v nich platila, a v následujícím roce by mohla vejít v platnost. Alespoň takový je podle Hladíkové výhled.
Žádné změny se prozatím nebudou týkat čtvrtí baťovských domků. Památkáři argumentují tím, že je potřeba zachovat výjimečný urbanistický ráz těchto lokalit. Už dříve se ale některá pravidla zmírňovala.
Od 90. let minulého století je v baťovských domcích například možné používat plastová okna. Vchodové dveře, původně bílé, mohou být v barvě dřeva. Venkovní betonové schodiště k hlavnímu vstupu může být ocelové. V současné době bývají památkáři s ohledem na vysoké ceny energií tolerantní k umisťování solárních panelů na střechy domků.
