Dlouhá léta je domov pro seniory v Lukově skutečnou součástí obce. Místní se s ním sžili, poskytuje pracovní příležitosti a jeho budova je jednou z dominant. Navíc má výbornou pověst. Provozuje ho Zlínský kraj, stejně jako dalších dvanáct domovů pro seniory, kterých by se převod na obce a města týkal. Pouze v Lukově se ale myšlenka setkala s pochopením.
„O domov bychom stáli, historicky k obci patří,“ uvedl starosta Lukova Michal Teplý. „Teď bude záležet na podmínkách, za kterých by to kraj převedl,“ dodal.
Ty ještě jasné nejsou, variant je několik a kraj dopředu neřekl, kterou považuje za nejvhodnější.
„To bude otázka dalších jednání, která budou následovat. Teď už se budeme bavit o konkrétním řešení,“ potvrdila krajská radní odpovědná za sociální služby Michaela Blahová.
Obec by preferovala bezúplatný převod budovy nebo prodej za symbolickou cenu. „Kraj i obec jsou prodlouženou rukou státu, a tedy by si majetek neměly mezi sebou prodávat,“ mínil Teplý.
Celkem Zlínský kraj oslovil třináct takových zařízení napříč územím. Šest obcí odmítlo hned, dalších šest si vzalo lhůtu na promyšlení. K možnosti převzít domovy se ale nekloní žádná z nich.
Meziříčí výhledově potřebuje další zařízení
Mezi těmi, na jejichž odpověď kraj čekal, byl třeba Rožnov pod Radhoštěm nebo Valašské Meziříčí. Města požádala o více informací, ani ty je ale nepřesvědčily.
V Rožnově mají jeden krajský domov pro seniory a vedení města upozorňuje na to, že už nyní jeho kapacity nestačí a situace se bude dál zhoršovat. Radnice ho převzít neplánuje, soustředí se hlavně na budování dalších bytů s pečovatelskou službou, kterých má být v nejbližších letech o 14 více.
V Meziříčí bude o krajském návrhu jednat ještě lednové zastupitelstvo. „Ale převzít krajské zařízení pro nás není priorita. Raději bychom se bavili o navyšování kapacity,“ upozornila místostarostka Zdislava Odstrčilová. „Výhledově bychom na území města nebo alespoň obce s rozšířenou působností potřebovali ještě jedno další zařízení,“ dodala.
Ve městě jsou dva domovy pro seniory, kromě krajského ještě zařízení Diakonie Českobratrské církve evangelické. Jediná sociální služba, kterou provozuje přímo město, je sociálně terapeutická dílna.
Sousední Vsetín odmítl krajský návrh hned v počátku. Město se už před lety vzdalo provozování jakýchkoli sociálních služeb. Ty, které na jeho území jsou, zajišťuje kraj nebo neziskové organizace. A měnit to nehodlají.
„Tento systém ve městě funguje zhruba od přelomu tisíciletí a funguje dobře,“ uvedl starosta města Jiří Růžička.
V té době byl v čele radnice Jiří Čunek. Dnes chce stejný model aplikovat na kraj.
„Povinností kraje je zajistit dostupnou síť sociálních služeb. To ale neznamená, že je má provozovat,“ vysvětlila Blahová.
S tímto argumentem, který má oporu v zákoně, jednání se starosty zahájila.
Mišák: Ne všechny obce na provoz domovů přispívají
Proti se postavili někteří krajští zastupitelé, včetně bývalého hejtmana Stanislava Mišáka nebo dřívější radní pro sociální věci Taťány Valentové Nersesjan.
Mišák upozornil, že se domovy často starají také o obyvatele okolních obcí. Ty by proto měly na provoz přispívat.
„Jenomže je k tomu nic nenutí. Některé to dělají, jiné ne a pro obec, která bude domov provozovat, to může být problém. Domovy bychom si měli nechat,“ řekl na jednom z jednání zastupitelů krátce před koncem roku.
„Měl by být koncepční přístup. Kraj nebude schopný zabránit tomu, aby obce snižovaly kapacitu, nebude ji schopný garantovat,“ upozornila při stejné debatě Valentová.
Současné vedení kraje v tom ale problém nevidí a poukazuje na dobrou praxi.
„Pobytové služby už nyní zajišťují i jiné subjekty než kraj. Dělají to kvalitně a počty lůžek nesnižují. To je model, ve kterém chceme pokračovat,“ shrnula Blahová.
Ve třinácti domovech, o které se jedná, žije zhruba 1300 lidí. Dělí se na dvě služby – domov pro seniory a domov se zvláštním určením. Ten zajišťuje péči o lidi s demencí nebo Alzheimerovou chorobou.
Pobytová zařízení jsou v systému sociálních služeb nejdražší variantou péče. Zároveň mají být až poslední možností. Dlouhodobě je trend nabídnout dostatek terénních a ambulantních služeb, aby mohl být člověk co možná nejdéle doma.
Do domova v Lukově lidé v průměru přicházejí po 83. roce života. Mají zde k dispozici 182 lůžek v domově pro seniory a 21 v domově se zvláštním určením.
Přesto se čekací doba na přijetí pohybuje v akutních případech mezi třemi a šesti měsíci.
Provozování tak velkého zařízení se obec nebojí. „Neměl by to být problém, provoz z větší části hradí ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím kraje, na tom by se nic neměnilo,“ uvažoval starosta.
Budova je navíc v posledních letech opravená, včetně technického zázemí. A v současné době upravují venkovní prostor, aby se v něm mohli klienti snadněji pohybovat.
