Není to jen obyčejná mapa města. Vyčtete z ní, kde se válí odpadky a chybí zeleň, ve kterých místech je špatná dopravní situace, nebo kde se naopak místní cítí dobře. Lidé do plánku zakreslují své poznatky přes internet, radnice potom výsledek vyhodnotí a případně upraví veřejný prostor.
Na tomto principu fungují takzvané pocitové mapy. Jednu takovou nyní zkoušejí ve Valašských Kloboukách. „O této možnosti jsme se dozvěděli prostřednictvím Národní sítě zdravých měst, jejímž jsme členem. Nápad nás velice zaujal,“ popsala starostka Eliška Olšáková.
Lidé v Kloboukách plní mapu prostřednictvím šesti kategorií, které do plánu zaznačují barevným značkami. „Je to o prvním pocitu, který člověk z místa má. Podle toho do mapy zapíchne špendlík,“ vysvětlila starostka. Sběr dat skončil v půlce března. Nyní město, které na pocitové mapě spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci, poznatky vyhodnotí a bude na ně reagovat.
„Nechceme, aby výsledkem byla pouhá mapa, rádi bychom pokračovali v praktických řešeních,“ slíbila Olšáková. „Například do míst, která lidé označí jako nebezpečná, můžeme poslat více strážníků. Tam, kde chybí zeleň, vysázíme stromy. A části města, kde se lidem nelíbí, můžeme zatraktivnit, postavit tam hřiště či něco jiného,“ dodala.
Zaměří se na konkrétní problémy
Valašské Klobouky nejsou prvním městem v kraji, které podobný nástroj využívá. Průkopníkem bylo Uherské Hradiště, které svou verzi pocitové mapy představilo už v roce 2013. Do sběru podnětů se zapojili především studenti. „Mapa je dostupná i pro veřejnost. Data pocitů občanů chceme sbírat průběžně a v případě potřeby je využít v procesu územního plánování,“ uvedl mluvčí radnice Jan Pášma.
Tuto službu loni doplnila aplikace Zlepši své město, kde lidé mohou hlásit závady, poruchy i návrhy vylepšení veřejného prostranství. Město je pak e-mailem informuje, v jakém stavu je řešení problému.
Pocitovou mapu mají i v Uherském Brodě, kde ji využívají ke zlepšení situace v dopravě, bezpečnosti či životním prostředí. „Zájem mezi lidmi nás překvapil. Jakmile budeme mít dostatečně velký vzorek, hodnocení z mapy by mohlo být inspirací pro změny ve veřejném prostoru,“ řekla mluvčí Elen Sladká.
Pocitová mapa nemusí být „jen“ přehledným plánem emocí, ale může se zaměřit i na konkrétní problém, který města řeší. „Například v Kroměříži jsme se zaměřili jen na kvalitu životního prostředí. Odhalili jsme znečištění veřejných prostranství v centru a několika dalších lokalitách,“ vysvětlil Jiří Pánek z olomoucké univerzity.
Pocitová mapa ale není ideálním nástrojem komunikace s občany pro všechna města v regionu. Například Zlín místo toho spoléhá na komunikaci prostřednictvím fóra na webu. „Běžná je také telefonická či e-mailová komunikace, občanů se pravidelně ptáme na názory prostřednictvím anket. Letos chystáme průzkum zaměřený na spokojenost lidí se službami magistrátu a anketu, co by mělo vzniknout na místě zbouraného torza,“ zmínil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
