Za posledních deset let tady jeden z klientů skončil více než stokrát. Řada dalších „známých firem“ sice nemá se záchytkou v Kroměříži tak dlouhodobé zkušenosti, ale zase v ní stráví i několik nocí v jednom měsíci.
A počet lidí v ní stále roste. Před pěti lety jich bylo 1100, loni už 1400. A letos na konci března již mají napočítaných téměř 400 osob.
Nejčastěji jsou z kroměřížského okresu, menší počet ze zlínského a zhruba stejné množství z Uherskohradišťska a Vsetínska. Objevují se ale i lidé z Olomouckého či Jihomoravského kraje nebo cizinci.
„Máme různé klienty. Někteří jsou agresivní, jiní klidnější, téměř žádný z nich ale není schopen ani chůze,“ popsal vedoucí lékař záchytné stanice Martin Kuhn.
Mezi nejčastější klienty patří alkoholici, chroničtí alkoholici nebo požívající návykové látky. Často jde o lidi bez majetku, domova či zaměstnání, kteří jsou závislí na sociálních dávkách.
Platí hlavně lidé, kteří se stydí nebo nechtějí mít dluh
I z toho důvodu se Kroměřížské nemocnici, pod kterou záchytka patří, nedaří vymoci po nich zaplacení. Pobyt totiž není hrazený z veřejného zdravotního pojištění a každý si ho musí zaplatit sám.
V Kroměříži je cena stanovená na 1300 korun, ještě loni to bylo 950 korun. Úhrada se ale podaří jen u třiceti procent lidí.
„Většinou se jedná o náhodné klienty, kteří se na stanici ocitnou jen jednou. Nechtějí mít dluhy a často se za takový pobyt stydí,“ vysvětlila ředitelka nemocnice Lenka Mergenthalová.
Celkový dluh, který od svého vzniku v roce 2004 záchytná stanice eviduje, se vyšplhal na téměř 36 milionů korun. Jen za loňský rok dluží klienti téměř milion. Náklady spojené s provozem se přitom loni pohybovaly kolem devíti milionů, zaplacená částka za pobyt pokryla jen něco přes 460 tisíc korun.
Zlínský kraj loni záchytce pomohl částkou přesahující sedm milionů korun. Provozovat ji totiž musí. Ze zákona musí být z jakékoliv části kraje dostupná do 45 minut.
Bez pomoci zdravotnického personálu by lidé, kteří na stanici končí, mohli zemřít. Jedná se často o osoby bez kontaktu s rodinou a nikdo není schopen se o ně v tomto stavu postarat. Bez tohoto typu zařízení by bylo nutné je umístit na některé ze standardních lůžkových oddělení.
Zlínští strážníci za převoz účtují 1500 korun
Náklady má také městská a státní policie. Strážníci a policisté sem totiž opilce vozí. Podle zákona musejí pomoci osobám, které jsou opilé, nemají aktuální zdravotní problémy ani nejsou ohrožené na životě, ale přitom ohrožují sebe nebo okolí, poškozují majetek nebo budí veřejné pohoršení.
„Jsou to poměrně časté případy. Do Kroměříže jezdíme zhruba každý třetí den. Máme s tím samozřejmě náklady spojené s převozem, které jsou ale téměř nevymahatelné, přestože se řeší různými prostředky, třeba i v rámci exekuce,“ podotkl zástupce ředitele zlínských strážníků Pavel Janík.
Za převoz si zlínská policie účtuje zhruba 1500 korun. Loni musela služeb záchytné stanice využít ve 111 případech, v roce 2016 jich bylo přes 130, rok předtím 121.
Není výjimkou, že na záchytku dorazí s opilým člověkem také záchranáři. Je to ve dvou až čtyřech procentech všech jejich výjezdů. Se státní policií uzavřeli zhruba před půl rokem dohodu o tom, kdo a v jaké situaci má na záchytku jet.
„Pokud je dotyčný ohrožený na zdraví nebo životě, přebíráme za něj zodpovědnost my. Pokud ohrožuje sebe nebo někoho jiného, ale zdravotní potíže nemá, tak je to záležitost policie,“ uvedl ředitel krajské záchranky Josef Valenta.
Podobná dohoda by měla vzniknout i s městskou policií, přestože už teď platí, že i oni si navzájem vycházejí vstříc.
