Růst cen se v následujícím období promítne v nejrůznějších odvětvích - ať už jde o velké stroje, boty nebo pneumatiky.
„Rostoucí ceny surovin i ostatních vstupů se zrcadlí napříč celou naší branží. Už se to děje nějakou dobu, takže jsme museli dělat několik cenových navýšení. Zákazníci to pocítí v rámci této zimní sezony. Připlatí si zhruba 500 korun na sadě pneumatik,“ nastínil Pavol Červenák, který má na starosti obchod a marketing v otrokovické pneumatikárně Continental Barum.
„Dopadá to na nás jako na všechny výrobní podniky,“ zmínil spolumajitel slavičínské obuvnické společnosti Prabos Jaroslav Palát. „Modely, které se nevyplatí dělat, přestáváme vyrábět. Když vyrábíme nové, jdeme s cenou nahoru, nedá se ale říci paušálně o kolik. Něco můžeme unést sami, ale 90 procent navýšení skončí u finálního zákazníka,“ doplnil.
Elektrická energie i plyn se postupně zdražují pro všechny odběratele, ať už jde o podniky, nebo běžné domácnosti. Firmy se s tím potýkají už nějakou dobu. Když nakupují elektřinu na burze, její cena se za poslední rok zvedla více než trojnásobně. Podobné je to u zemního plynu.
„Každá firma to bude nějakou měrou promítat do cen svých výrobků. Jde o to, jak moc,“ nastínil finanční ředitel zlínské strojírenské firmy Tajmac-ZPS Jan Kurinec.
K tomu je podle něho ještě nutné připočíst nárůst cen surovin, v případě ZPS zejména oceli, a průběžně i platů zaměstnanců, aby neodešli jinam.
Cena výrobků vzroste o deset procent
„Míru zdražení našich výrobků odhaduji na deset procent,“ upozornil Kurinec. „Některé jsme zdražili už letos, ale budeme v tom pravděpodobně pokračovat,“ zmínil.
Zástupci společností se domnívají, že na růst cen energií má velký dopad politika Německa, které zavírá jaderné a uhelné elektrárny. Přitom produkce z větrných a solárních elektráren tento výpadek nedokáže nahradit. Nedostatek elektřiny tak šroubuje její ceny nahoru.
Dalším vlivem může být to, že se obchoduje s emisními povolenkami, jejichž ceny také vyletěly několikanásobně nahoru. Podle Kurince by měl v této chvíli zasáhnout stát, aby extrémně rostoucí ceny energií reguloval.
„Může to mít dopad i na odbyt našich výrobků. A na globálním trhu můžeme ztratit konkurenceschopnost,“ obává se Kurinec.
Náklady na energie se zdvojnásobí
„Museli jsme zvednout ceny. A to velice individuálně tak, aby to naši zákazníci byli ochotni akceptovat a neztratili jsme je,“ podotkl ředitel Slováckých strojíren z Uherského Brodu Jiří Rosenfeld s tím, že negativních vlivů na růst výrobků je více. A všechny negativně dopadají na ekonomiku společností.
„Hospodaření naší firmy se pohybuje v kladné nule. Má to vliv na další rozvoj firmy, řadu věcí musíme přehodnocovat,“ naznačil Rosenfeld.
V napajedelské plastikářské firmě Fatra odhadují, že se náklady na energie meziročně zdvojnásobí. Tím pádem klesnou zisky, což registruje i valašskomeziříčská chemička Deza. Ta je stejně jako Fatra součástí holdingu Agrofert.
„Ve druhé polovině letošního roku klesá ziskovost našich výrobků a obdobný trend očekáváme také v následujícím období,“ sdělil za Dezu mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Suroviny a komponenty mají zpoždění
„Zvýšení cen energií se nás výrazně dotkne v příštím roce. Plánujeme zvýšení cen výrobků v rozmezí pět až deset procent,“ řekl Hanzelka za Fatru.
Všechny firmy do jisté míry omezuje také to, že se k nim dostanou některé suroviny či komponenty později, než potřebují. „Pro nás je stále kritická situace v dostupnosti polymerů. V meziročním srovnání jsou plasty dražší o padesát až sto procent,“ upozornil šéf zlínské plastikářské společnosti SPUR Tomáš Dudák.
„A protože tato surovina tvoří více než polovinu našich nákladů, museli jsme ceny promítnout směrem k zákazníkům,“ dodal.
Otázka je, jak se budou ceny energií vyvíjet v dalších měsících či letech. „Předpokládáme, že snížení cen energií nastane nejdříve v příštím roce. Zároveň ale neočekáváme, že by ceny spadly na úroveň před touto krizí,“ řekl za společnost Deza mluvčí Hanzelka.
