Bez koncernu už by Barum neexistoval, tvrdí pamětník prodeje firmy Němcům

  15:20aktualizováno  15:20
Otrokovická pneumatikárna Barum se před 25 lety stala součástí německého koncernu Continental. Bez něj by dnes nebyla na tak vysoké technologické úrovni a neprodukovala by tolik osobních a nákladních plášťů. A dost možná, že by továrna založená v roce 1932 firmou Baťa už vůbec neexistovala.

Den otevřených dveří v otrokovické pneumatikárně Continental Barum. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

„S ohledem na to, jakou techniku, kvalitu pracovníků a rozsah prodejní sítě jsme tehdy měli, byla pravděpodobnost přežití samostatného Barumu blízká nule. Intenzivně jsme hledali kvalifikovaného partnera, který nemá jen peníze, ale i know-how, obojí jsme nutně potřebovali,“ popsal situaci ze začátku 90. let minulého století tehdejší ředitel pro oblast strategie v Barumu Petr Zítek, který se na prodeji otrokovické továrny podílel.

Podnik zaostával po desítkách let socialismu za evropskou konkurencí po všech stránkách, patřilo mu pár desetin procenta na celosvětovém trhu s pneumatikami.

„Chtěli jsme moderní technologie. To byla stejná motivace, která je dnes významná pro Čínu. Stejně jako Čína jsme tehdy ve vývoji kopírovali všechno, co se nám dostalo pod ruku, ale stejně jsme viděli, že nám ujíždí vlak, že potřebujeme větší výzkumné a vývojové zázemí a více vědět o tom, co bude za deset let,“ uvedl Jiří Jabůrek, který býval ředitelem kvality a výroby Barumu.

Ozývala se i kritika

Vedení Barumu sondovalo situaci u velkých světových pneumatikáren. Postupně se ukázal jako nejvýhodnější Continental, přestože jednání nebyla jednoduchá a končila někdy i odchodem od stolu jedné ze stran. Dohoda se připravovala tři roky.

„Viděli jsme firmy v Rakousku či Portugalsku, které zkrachovaly a Continental je postavil na nohy. Důležité bylo i to, že jsme si opakovaně prohlédli mateřskou firmu v Hannoveru,“ přiblížil Zítek.

Barum slaví 70. výročí své známé značky

Přesně před sedmdesáti lety bylo zaregistrováno typické logo s okřídleným B na začátku. Značka vznikla spojením názvů podniků Baťa, Kudrnáč-Rubena a Matador/Mitas.

V padesátých letech se podnik přejmenoval na Rudý říjen Gottwaldov, později Otrokovice, v osmdesátých letech to byl Barum – Rudý říjen Otrokovice, po roce 1990 Barum.

První nákladní pláště v Otrokovicích v roce 1932 vylisoval průmyslník Tomáš Baťa. Velice rychle následovaly i osobní pláště a Baťova společnost dokázala v několika letech změnit poměry na československém trhu s pneumatikami.

Její výrobky se prodávaly levněji než konkurenční z dovozu, takže zatímco v roce 1932 se do Československa dovezlo 522 600 pneumatik, roce 1935 klesl tento počet na 40 tisíc.

Podle výsledků průzkumu společnosti Continental Barum provedeném v roce 2017 na vzorku 1920 aut v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, Olomouci, Českých Budějovicích a Zlíně používá pláště Barum 18 procent tuzemských řidičů.

„Vzpomínám si, jak zástupci koncernu při jednání prosazovali rozvojovou stránku podniku, což směřovalo k ceně firmy. Jestli totiž zdůrazním, co všechno se tam musí zmodernizovat, tak snižuju kupní cenu,“ všiml si.

Vybavuje si také, že ministerstvo průmyslu a obchodu si tehdy nechalo zpracovat dvě odborné studie, z nichž vyplynulo, že strategický partner pro tuzemské pneumatikárny v zahraničí neexistuje.

Přesto však dohoda s Continentalem byla na konci roku 1992 podepsána a vstoupila v platnost o čtvrt roku později.

Tehdy to byl poměrně odvážný krok, protože kromě automobilky Škoda v Mladé Boleslavi ještě žádný větší tuzemský podnik pod křídla zahraničního koncernu nepřešel. Nikdo přesně netušil, co bude dál. A ozývala se i kritika.

„Samozřejmě, že šlo o ‚rodinné stříbro‘ a my jsme ho zaprodali, takže jsme byli zločinci. Takové hlasy se objevovaly,“ říká dnes už s úsměvem Zítek.

Z komunistického dělníka zaměstnanec kapitalistické firmy

Budoucnost ale záhy ukázala, že šlo o správný krok, byť přechod na nový model fungování podniku nebyl úplně jednoduchý.

„Investice do nejnovějších technologií nám dával Continental opatrně a postupně. Hodně nás zpočátku podceňovali. Museli jsme se snažit a ukázat, že to zvládneme,“ přiblížil Jabůrek.

Ale nešlo jen o technologie. Podle pamětníků bylo nejdůležitější změnit přístup zaměstnanců: od prvního po posledního.

„Lidé se museli poměrně rychle pod tlakem změnit z komunistického dělníka v zaměstnance prosperující kapitalistické firmy, která tiká jak švýcarské hodinky. V tom byl největší přínos koncernu,“ je přesvědčený Zítek.

Měnilo se celé řízení podniku a začaly se opět uplatňovat i baťovské způsoby.

Fotogalerie

„Například systém řízení výroby byl vybudován podle některých Baťových myšlenek,“ připomenul Jabůrek, jehož otec byl dlouholetým předsedou Klubu absolventů Baťovy školy práce.

„Důraz byl kladený na budování důvěry, což je něco, co lze těžko měřit, ale má to největší hodnotu. Manažeři, kteří zajišťovali privatizaci, nemysleli na svůj prospěch, ale na prospěch podniku; byla tam velmi morální, až náboženská atmosféra,“ vzpomíná Jabůrek a při této příležitosti připomněl tehdejšího ředitele Barumu Pavla Pravce, který je po smrti.

V řízení podniku ale měli hlavní slovo lidé z vedení Continentalu. Otrokovičtí šéfové museli poslouchat. Svoboda rozhodování byla ta tam. A je stále omezená. Což je jeden z handicapů začlenění do koncernu. „Když jste součástí většího celku, tak je restrikcí více,“ potvrdil Zítek.

Produktivita vzrostla osmkrát

Čísla ale jasně ukazují, že šlo v roce 1993 o správný krok. Ať už jde o zisky, produkci, nebo investice v areálu Continentalu Barum v Otrokovicích. Oproti roku 1993 došlo k sedminásobnému navýšení produkce osobních plášťů (dnes se jich vyrobí ročně 21 milionů), a dokonce čtrnáctinásobnému v nákladních pláštích (dnes 1,6 milionu).

Za poslední čtvrt století se v Otrokovicích vyrobilo přes 400 milionů nákladních a osobních plášťů. Produktivita a efektivita výroby vzrostla osmkrát.

„Spojení s koncernem Continental v roce 1993 patřilo k významnému strategickému rozhodnutí, které přineslo zvýšení produktivity a efektivity výroby. Během uplynulých 25 let bylo v Otrokovicích investováno 35 miliard korun do moderních výrobních technologií, výstavby a rozšíření výrobního areálu,“ poznamenal současný jednatel Continentalu Barum Libor Láznička.

Koncern Continental má v současné době 22 pneumatikáren po celém světě a otrokovická je mezi nimi největší, pokud jde o počty vyrobených plášťů. V případě osobních plášťů se podílí skoro sedmi procenty na evropském trhu, u nákladních jedenácti procenty.

Continental Barum se zabývá výrobou forem na pneumatiky, jejichž produkce také roste. Dnes už části forem tisknou laserové stroje z vysokopevnostní oceli (viz též V Barumu si začali sami tisknout části ocelových forem na výrobu plášťů).

Předloni firma otevřela novou halu za miliardy, v níž výrobu hlídají koloběžkáři:

Autor:

Nejčtenější

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Lehčí los pro Slavii, jak mít pohárovou jistotu a kdo do elitní skupiny

Hráči Plzně a Slavie si po zápase podávají ruce. Uprostřed je zklamaný slávista...

Od chvíle, kdy fotbalisty Slovácka převzal trenér Martin Svědík, jsou nejlepší v lize. Utekli z boje o záchranu a patří...

Pacient odpojil přístroje a rozbil dveře na balkon, pád z něj nepřežil

Ilustrační snímek

Pád ze čtvrtého patra budovy zlínské nemocnice nepřežil ve čtvrtek nad ránem pacient neurologie. Případem se zabývají...

Tátovu nepřítomnost jsem nebral jako újmu, říká Miroslav Zikmund mladší

Miroslav Zikmund mladší je synem cestovatel Miroslava Zikmunda a operní pěvkyně...

Po slavném otci zdědil vášeň k cestování. Na rozdíl od něj je ale Miroslav Zikmund mladší nejšťastnější, když krajinu a...

Hanzelka a Zikmund naštvali Brežněva, cestovatele sledovala tajná policie

Prezident Václav Havel při návštěvě Zlína 7. března 1990 v Divadle pracujících....

Cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli miláčky národa, komunistický režim je však odepsal, když popsali...

Další z rubriky

Tradiční řemeslo se v nových technologií těžko prosazuje, říká podnikatel roku

Vítěz soutěže EY podnikatel roku Čestmír Vančura.

Za proměnu malé dílny v prosperující podnik s miliardovými obraty získal spolumajitel Kovárny Viva Čestmír Vančura...

Zikmundovy stopy ve Zlíně: v divadle o něm byla hra, škola mu dala doktorát

Rektor Baťovy univerzity Petr Sáha a Miroslav Zikmund

O cestách Hanzelky a Zikmunda se nejvíce dozvíte ve zlínském muzeu, inspirovaly také místní divadelní tvůrce. Na jejich...

Díky ptačím vývržkům se zoologové dozvědí také o výskytu drobných savců

Ukázka vývržku dravce - káně rousná (Buteo lagopus). Vývržky dravců obsahují...

Běžný turista při procházce v lese by je zřejmě přehlédl, případně považoval za ptačí trus. Vývržky, což jsou shluky...

Najdete na iDNES.cz