Po pátečním zasedání zástupců ministerstva zemědělství, veterinářů, myslivců, policistů a zástupců regionu nová opatření oznámil ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
U malochovů prasat je nutná registrace od počtu dvou kusů. Pokud chovatelé prasata dříve nezaregistrovali, nejspíš u nich veterináři nařídí porážku.
„Malochovatelům prasat ve vymezené oblasti, kde k novým nálezům nakažených divočáků došlo, bude nařízeno do konce ledna prasata porazit,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Podle něj se toto nařízení bude týkat katastrů Lípy, Kudlova, zřejmě Želechovic a možná i dalších okolních katastrů, které veterináři upřesní v příštím týdnu.
Dosud se nařízení na porážku veškerých domácích prasat vztahovalo jen na chovatele ve vysoce rizikové oblasti nákazy obehnané ohradníky. Splnit jej museli do 1. prosince. Výjimku měly pouze chovy registrované podle plemenářského zákona (viz též Chovatelé musejí v oblasti zasažené morem porazit domácí prasata).
Na Zlínsko se také mají vrátit policejní snajpři, kteří tam před koncem roku s odstřelováním kanců skončili. Divočáků podle odhadů žije v ohrazené zóně tak do deseti kusů, lovit se tak nejspíš začne mimo tuto oblast. Zatím však není jasné, kdy se tak stane, ani kolik odstřelovačů bude.
Ministerstvo zemědělství také zváží změnu krizového zákona, případně dalších norem, aby bylo možné v případech, kdy jde o ochranu státního hospodářství, nikoliv lidských životů, postupovat pružněji a vymáhat například zákaz vstupu do zamořené oblasti.
Podle poslankyně a radní Zlínského kraje Margity Balaštíkové je jediný způsob, jak zamezit rozšíření choroby mimo ohradníky, respektování zákazu vstupu lidmi. „Bohužel je to z pohledu zákona nevymahatelné,“ dodala.
Podle Semeráda by změna zákona mohla umožnit i flexibilnější stavby plotů a podobných zařízení. Nyní zákon podle něj umožňuje přikázat vybudování elektrického ohradníku na pozemcích soukromníků na dobu 30 dnů, déle již ne. Navíc samotní veterináři nemají kompetence ani dostatečný počet zaměstnanců ke stavbě plotů.
Střílejte divočáky v celé republice, nabádá ministr myslivce
S nákazou bojuje Zlínsko od července, kdy se objevil první případ. Riziková oblast severně a východně od krajského města je ohraničená pachovými a elektrickými ohradníky.
Sedm těl divočáků nakažených africkým morem prasat se však objevilo na konci prosince zhruba 1,5 až 2,5 kilometru za ohradníky u obce Lípa (viz též Mor prasat se na Zlínsku dál šíří, našly se nakažené kusy mimo zónu).
Přímo v oblasti, kde se uhynulá prasata našla, budou podmínky lovu zpřísněny nebo bude zakázán, aby ze zóny prasata nevybíhala ven. Lovit se tak bude v okolí.
Ministr zemědělství Jiří Milek apeloval na myslivce, aby se snažili více redukovat populaci divočáků v celé ČR. Šíření choroby přirozenou cestou migrace prasat se podle něj děje rychlostí asi 50 kilometrů za rok.
Jestli si tak podle něj myslivci ještě chtějí někdy divočáky zalovit, měli by nyní snížit populaci na pět až deset kusů na 1000 ha, v současnosti je to podle něj násobně více. Stát také zváží zavedení zástřelného za všechna odlovená divoká prasata v celé ČR.
Zatím veterináři utratili za snahu o vymýcení choroby zhruba 50 milionů korun, řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček, z toho přibližně 35 milionů Kč bylo na zástřelném a na vyplácení odměn za monitoring pseudovztekliny. Ten skončil koncem loňského roku, přičemž stát proplácel myslivcům 1000 korun za zastřelené zvíře, z něhož zaslali vzorky na vyšetření této nemoci.
