Nebyli jen aktéři, protagonisty, pro něž byl svět pasivní terč. Vikingové a...

Nebyli jen aktéři, protagonisty, pro něž byl svět pasivní terč. Vikingové a jejich společnost byla okolním světem také sama měněna. | foto: Getty Images

Globalizovaní Vikingové. Jejich společnost byla kosmopolitní, říká studie

  • 9
Byli prvními lidmi, kteří vstoupili na čtyři kontinenty, ze severní Evropy dosáhli na Afriku, Asii i Severní Ameriku. Zpět si do svých domovů importovali globální geny. Vikingové měli mnohem pestřejší společnost než dnešní Skandinávie, odhalila studie.

Podle svých autorů je přitom ojedinělá, nabízí unikátní vhled do genetické minulosti vikingské společnosti. „Nemyslím, že by existovala jiná práce, která by se ponořila do Skandinávie tak hluboko,“ uvedl pro portál Gizmodo molekulární archeolog Stockholmské univerzity Anders Götherström, který se na výzkumu podílel.

Jeho tým měl k dispozici téměř tři stovky vzorků starověkých genomů, které porovnal s více než 16 tisíci genomy moderních Skandinávců. Dokázal tak vystopovat, jak se na území dnešního Dánska, Norska a Švédska měnil genetický rezervoár. Zjistil, že Skandinávie vikingské epochy, tedy v rozmezí let 750 až 1050, byla geneticky mnohem pestřejší než dnešní.

Obohacená byla především o migranty z jižní Evropy, Británie a Irska. Speciálně ve velkých městech byla vikingská společnost velmi kosmopolitní a diverzifikovaná. Studie podle archeologa Andreho Luize Campela dos Santos „potvrzuje, že vikingská epocha nepředstavovala pouze expanzi Skandinávců, ale též umožnila první příchod odlišných, cizích genomových linií na skandinávský poloostrov“.

Někteří se do vikingských komunit dostávali jako křesťanští mniši a misionáři, další tam však putovali nedobrovolně jako otroci. V některých oblastech tvořily nově příchozí především ženy, hlavně z východobaltských oblastí, Irska a Británie. Nevíme však, zda přijížděly dobrovolně nebo byly zavlečeny násilně, přiznává pro agenturu Reuters Ricardo Rodríguez-Varela, hlavní autor studie.

Doklad o genetické pestrosti podala jeho práce velmi autoritativně a bortí představu, která si všímá pouze výbojů a cestovatelských dovedností Vikingů, vidí je jako aktéry a zbytek světa jako pasivní terén jejich expanze. Studie upozorňuje, že okolní svět na vikingské společnosti nechal stopy, otiskl se do ní. Globální interakce měla dopady i na samu vikingskou komunitu.

Jenže pouze na několik století. Genetická pestrost se poté ze Skandinávie zase vytratila. Dnes je výrazně nižší. „Pokles v současných hladinách vnějších linií naznačuje, že migranti měli ve vikingské společnosti méně dětí nebo do genetického rezervoáru přispívali méně z jiného důvodu než lidé, kteří již ve Skandinávii žili, řekl Götherström magazínu Inverse.