Režijní debut kameramana Adama Rehmeiera je příběhem o prostitutce, jež padne do rukou řidiče náklaďáku, který ji soustavným terorem promění ve svého mazlíčka. Tvůrci pojali natáčení coby iniciační masochistický zážitek. Vysoce estetizované dílo tak vzniklo jako záznam reálného týrání, jemuž se herečka dobrovolně poddala, říkají pořadatelé Festivalu otrlého diváka, který snímek uvede.
Nikdo ze zúčastněných nemluví o společném výplodu jako o filmu. Podle nich je to monstrum negativní energie, které žilo během improvizovaného natáčení vlastním životem a jemuž se oni jen podřizovali.
Hlavní silou snímku ovšem není ani tak povaha zobrazovaných věcí, nýbrž sugestivní formální koncept. Hra na zajíčka představuje maximálně účinné prolnutí postupů hororu, torture porn snímků, experimentální kinematografie i videoartu. Je to audiovizuální sinusoida psychického teroru a agónie. Diváci jako by se sami ocitali uvnitř hermetického prostoru přívěsu, kde je atakují sytě černobílé expresivní obrazy a drásavá noisová kakofonie skřeků, zesílených ruchů a agresivní hudby.
Film uvádí v sobotu 18. února od 21:30 pražské kino Aero v rámci osmého ročníku Festivalu otrlého diváka. |
