- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vězni s vojáky praporu Zośka, který tábor v srpnu 1944 osvobodil. | foto: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Za druhé světové války zavraždili nacisté v okupovaném Polsku na dva miliony Poláků a tři miliony polských Židů. Krváceli a umírali lidé z obou skupin. Jenže konzervativním národoveckým polským politickým silám hrůzná realita dějin nestačí. Rády by vykreslily utrpení polského národa jako událost „větší než holokaust“. Mluví o Polokaustu, aby zastínily utrpení Židů. A aby zahlušily pravdu o polských protižidovských pogromech v Radziłówě, Grajewu, Wizně nebo masakru židů v Jedwabně u Lomže.
Proti tvrzení, že by na zdi podél lesíka měli nacisté „rozvěšovat oběšené Poláky jako hrozny vína“, se ohradili pamětníci, kteří tu žili.
Připojte se ještě dnes a získejte: