- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
uz viidm, jak nekomu davaji dloouhatanskou dovolenou, v dnensi dobe.
No i takovy případy existujou....
Já byl připravenej odejít a místo toho jsem nafasoval měsíc dovolené, následujícího půl roku co 3 týdny den volno na cestu do Prahy za kvalitním psychologem (osobní psycholog mého tehdejšího šéfa) a následovně po dohodě změna pozice a zodpovědnosti.
Firma se ke mne v tomto zachovala velkoryse (když pominu že taky nepomohla když jsem se do svrabu dostal) a pracuji pro ni dál (od té doby už nekolik let....)
a nemusí se běhat k psychologovi nebo psychiatrovi. Přesněji řečeno prevence. Supervize by měla být povinná a také dostupná pro všechny pomáhající profese - a vůbec nezáleží na tom, nakolik se supervizor vyzná v oblasti, kde je člověk zaměstnaný. Pár sezení dokáže vyhoření předejít, změní pohled člověka na některé věci. I kdyby se člověk "jenom" pochválit :-)
onoho Daniela. Aspon teda zopakuji druhou cast: Takovy clovek nici pracovni mista a spolecnosti stejne neprospeje.
hustej fenomen, znam to osobne z vlastni zkusenosti a je to masacker, akorat je blbost to spojovaj s managery apd., to je jen ucelove spojení aby ta "nemoc" vypadala dulezite, ve skutecnosti jsou "postizení" uplne jini lide a manageru se to tyka okrajove - vsak jich taky tolik neni.
Je to presne tak, jak je uvedeno v clanku. Ale neco za neco: penize jsou proste potreba...
zase nějaká nevyzkoušená novinka - IT se vyznamenalo ....