Měl strach, že se stane obětí zločinu a uvažoval o tom, že s nočními službami skončí. Však měl po děsivém zážitku důvodné obavy. Výpověď hlídače Františka M. však nestihla nabýt platnosti. V březnu 1975 ho našli zbitého a polomrtvého v troskách objektu, který někdo zapálil. Z místa viděli utíkat neznámého člověka, po němž ihned začala pátrat policie.
Dálnice byla prázdná. Řidič zíral před sebe a světla pekařského vozu prořezávala tmu. Závozník se netečně díval z okénka, když vtom vykřikl: „Brzdi! Tamhle hoří!“ Řidič sešlápl pedál a za okamžik auto zastavilo před malým domkem, který stál nedaleko benzinové pumpy. Za jeho oknem probleskovaly plameny. Muži vyskočili z kabiny, a když přiběhli k objektu a cloumali klikou, zaslechli zevnitř zasténání.
Běželi zpátky k náklaďáku a tehdy si závozník všiml mužské postavy, která se potácela od benzinové pumpy. „Stůj!“ volali na neznámého oba muži. Ale silueta se vzdalovala, až ji pohltila tma.
Možná jsem tam byl, ale mám jen útržky vzpomínek. Slyšel jsem, jak říká: ,Podrž dveře, musíme ho přidusit,’ ale víc nevím.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
