Narodil se 13. května 1931 v městečku Crete ve státě Indiana a jeho spolužáci ho popisovali jako zvláštního chlapce, který se od útlého věku zajímal o náboženství a především o smrt. Už jako malý miloval řečnění a nevynechal jediný pohřeb domácích zvířat svých kamarádů, aby na něm mohl vést smuteční proslov.
V 50. letech vystudoval vysokou školu v Richmondu v Indianě a posléze se stal kazatelem. Jenže klasické náboženství mu nestačilo, viděl v něm příliš mnoho nerovnosti a utlačování. Proto zakládá vlastní sektu Chrám lidu, v níž bude jediným utlačovatelem a diktátorem on sám.
Prohlašuje o sobě, že je reinkarnací řady známých osobností. Věříte v Bibli? Žádný problém, Jim byl v minulém životě Ježíš. Je vám bližší buddhismus? Jste ve správných dveřích, Jim byl Buddha. Čtete komiksy? Přidejte se k Jimovi, ve své předchozí reinkarnaci byl Batmanem.
Bůh socialista
Jeho vize ráje však byla navíc apelativní a připomínala rovnostářskou sci-fi utopii. "Přišel jsem jako Bůh socialista," tvrdil Jones, který se svými vnitřními démony bojoval za pomoci velkých dávek drog včetně amfetaminů a sedativ.
Všímal si otázky chudých a předběhl Ameriku ve věci boje proti rasismu. Podporoval boj za práva Afroameričanů, se svou ženou Marceline byli první, kdo v Indianopolis adoptoval černé dítě. (Dohromady přijali za své celkem sedm dětí, z čehož většina byla afroamerického, zbytek asijského původu.) Většinu členů sekty tak tvořili právě černoši, byť v jejím vedení scházeli.
Už v druhé polovině 60. let se počet členů Chrámu lidu rozrostl z původních osmdesáti na 20 tisíc. V roce 1967 se sekta přemísťuje z Indianopolis do kalifornského Ukiahu, o pět let později přímo do kotle odpůrců války ve Vietnamu do San Francisca. A má vliv i za hranicemi sekty. Když svým stoupencům doporučuje volit místního kandidáta George Mosconiho, díky jejich hlasům zvítězí.
Už tehdy ale začínají prosakovat zprávy o tom, že v "socialistickém ráji" není všechno v pořádku: objevují se informace o ponižování a týrání členů, o zpronevěřování peněz, ale i o sexuálním zneužívání jak žen (nejmladší mělo být 16), tak mužů.
Okolní svět začíná Chrámu lidu šlapat na paty, proto se Jones rozhoduje pro další přesun, tentokrát finální.
Jonestown: moje město, moje pravidla
Jonesův vlastní "ráj" rostl od roku 1974 v jihoamerickém státě Guyana. Pro členy sekty mělo být 3800 akrů půdy uprostřed džungle zemí zaslíbenou, v níž se realizuje utopie zemědělské komuny, odtržené od okolní kořistnické civilizace, čekala je však jen dřina a vymývání mozků. Z amplionů po kolonii se neustále nesly záznamy Jonesových kázání.
Vnitřní problémy ale dostihly sektu i tam – na veřejnost se dostávala obvinění od bývalých členů sekty o brutálním bití, které bylo v osadě realitou, i nacvičování hromadné sebevraždy. Obvinění byla tak strašná, že jim z počátku nikdo nevěřil. Jediným, kdo se jimi chtěl zabývat, byl kongresman Leo Ryan.
Ten na základě obvinění podnikl 17. listopadu osudnou cestu do Jonestownu, která měla uvést věci na pravou míru.
Můj konec je konec všech
Jim Jones vždy prohlašoval, že komunita musí existovat pohromadě, a kdyby to nešlo, bude lepší, když všichni zemřou. Své svěřence se rozhodl "ochránit" před okolím tím nejhorším možným způsobem.
Příjezd kongresmana způsobil v osadě hotový poprask. Někteří členové sekty nejenže chtěli odejít, ale otevřeně mluvili o praktikách sekty do kamer novinářů, kteří dělali kongresmanovi doprovod. Před jeho odletem se k němu přidalo dvacet členů sekty, kteří se chtěli vrátit domů. Netušili, že Jones své ovečky nepropustí za žádnou cenu.
Ve chvíli, kdy vrtulník startoval, propuklo peklo. Podle výpovědí svědků přijelo k přistávací plošině několik členů Jonesovy ozbrojené ochranky, kteří začali na posádku vrtulníku pálit. Výsledkem bylo pět mrtvých a jedenáct zraněných, včetně kongresmana Ryana.
Jim Jones věděl, že přišel čas na konečné dějství, a nařídil hromadnou sebevraždu, na níž se během seancí nazývaných Bílé noci jeho svěřenci připravovali.
Kromě Ryanova doprovodu tak v osadě zemřelo 909 lidí, včetně 276 dětí. Část příslušníků sekty vypila kyanid, na těle ostatních se našly vpichy po injekčních jehlách, sto padesát lidí, kteří se pokusili utéct nebo odporovat, bylo zastřeleno. Do okolní džungle se podařilo uprchnout jen několika málo obyvatelům kolonie.
Okolní svět na tragédii přišel až o několik dnů později. Mezi těly se našla i mrtvola Jimiho Jonese s prostřelenou hlavou.
"Nespáchali jsme sebevraždu, spáchali jsme akt revoluční sebevraždy na protest proti nehumánnímu světu," říká jeho hlas na konci pětačtyřicetiminutové zvukové nahrávky, kterou sekta během největší hromadné sebevraždy v dějinách pořídila.
