Londýn zaplavila panika. Škrtiče si však vymysleli politici a tisk, jako politický nátlak na poslance. A vyšlo jim to. Součástí kampaně byly i karikatury, na této se stalobětí škrtičů i politik George Grey, který s kampaní nesouhlasil.
| foto: Getty Images
Škrtiči a no-go zóny v Londýně. Fake news pomohly v 19. století represi
Reformy trestního zákoníku mohly v devatenáctém století učinit Spojené království liberálnějším. Justice měla ustoupit od vyhošťování provinilců do trestaneckých kolonií, které zatěžovalo státní kasu, a začít vězně napravovat. Postavil se proti tomu Londýn a těžkou represi ubránil vylhanou výhrůžnou senzací a následnou morální panikou.
Ony zprávy hrozily nejprve na stránkách listu The Times, kvůli čtenářskému zájmu se masivně přelily i do konkurenčních plátků. Líčily nejděsivějšími popisy zločiny londýnských škrtičů, údajného nového fenoménu tamní kriminální scény, který měl jít na vrub liberalizaci represe.
Noviny o škrtičích nepřinášely žádné důkazy – svědci se prý báli vystupovat z anonymity. Významně však troubily do světa, že policie nelapila ani jednoho ze zločinců praktikujících novou metodu. O tom, že policie nemá o jednom jediném takovém skutku doklad, mlčely.
Celé to byla vylhaná kampaň dirigovaná městskými politiky. Vedená kvůli zištným zájmům londýnské kasy. Naprosto přezíravá k realitě na ulicích. Kompletně účinná.
Naprosto vážně nabízeny byly kurzy „dvojité pánské chůze“, při níž si dva gentlemani cestou z práce navzájem kryjí záda, jeden šel popředu, druhý pozadu, zády u sebe.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
