I malé dítě ví, že bez práce nejsou koláče. Přesto se tomu řada vejlupků, kteří jsou líní živit se poctivou prací, hlasitě směje. Proč by se měli namáhat, když získat to, co potřebují, lze i mnohem snadnější cestou? Jenomže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...
V dějinách zločinu bychom našli celou řadu slavných lupičů. Zatímco některá jména jsou dnes už zapomenutá, jiná mají stále svůj zvuk, ať už je to Cartouche, Rinaldo, Jan Karásek, Schinderhannes, Jan Grassel (podle něhož vzniklo dodnes používané slovo: grázl) nebo Václav Babinský, důvěrně zvaný Venca z Pokratic.
Ti všichni už patří minulosti a jejich konec byl, až na Babinského, krutý. Zemřeli buď na popravišti, nebo ve vězení. Ale i když jejich čas minul, vyrostla jim celá řada následovníků. Také oni se pustili na cestu zločinu, byť většina z nich už nezajímala autory románů ani filmaře. Jméno ve své době obávaného jihočeského lupiče Josefa Hamerleho z Bechyně dnes už nikomu nic neříká. Ale krátce po skončení první světové války se před Hamerlem a jeho tlupou třáslo celé Bechyňsko strachy.
V oněch dobách panovala velká nouze, a zejména potraviny se za peníze prakticky nedaly koupit. Černý obchod a šmelina jen kvetly.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
