„Žádná obdobná práce takového rozsahu nebyla provedena,“ zdůrazňuje na serveru Science Focus Daniel Oberfeld-Twistel z Mohučské univerzity, který se na výzkumu podílel. Práce pokryla šest kontinentů, zahrnula přes 4 500 respondentů a respondentek ze třiceti zemí. „Dovolila nám dosáhnout vyčerpávajícího přehledu a zjistit, že asociace mezi barvami a emocemi jsou obdobné po celém světě.“
Globální sdělení: barvy mluví stejnou řečí
Psychologie barev, tedy pocity, které barvy nesou, je docela prozkoumaný obor, je důležitý pro design, marketing, ale i pro terapii uměním. Firmy jako Facebook, Twitter, Vimeo nebo Dell vědí, že modrá jim přinese poselství stability, důvěryhodnosti, jak shrnuje server The Logo Company.
Poznejte emocionální řeč barev |
Loga společností jako Yahoo, Hallmark nebo Barbie sofistikovaně zjemňují potenciálně arogantní a frustrující fialovou bílou, tlačítka jako „objednávej hned“, „nejlepší nabídka“ své apely podle soupisu na serveru Big Think podporují impulzivní červenou nebo do pozitivního očekávání rozzářenou žlutou. A společnosti, které sázejí na vzrušení a nadšení, si dopřávají oranžovou, dokládá logy značek Harley-Davidson nebo Soundcloud či Fanta server Zillion Designs.
Pro studii vydanou v magazínu Psychological Science tým vedený Christine Mohrovou a Domicele Jonauskaiteovou se však rozhodl prozkoumat, nakolik jsou pocitově-barevné asociace jednotným, globálně univerzálním fenoménem. Dobrovolníkům proto rozeslal ukázky dvanácti barev a rejstřík dvaceti emocí, jak popisuje server Eurek Alert. Jejich úkolem bylo propojit je a specifikovat, s jakou intenzitou se barva s danou emocí páruje. Vědci poté propočítávali globální průměr a porovnávali ho s národními, lokálními.
„Analýza odhalila významný globální konsensus,“ shrnuje Oberfeld-Twistel na serveru Neuroscience News. „Například červená je jedinou barvou, která je silně spojená jak s pozitivními, tak s negativními emocemi, tedy láskou a zlostí.“ Na druhé straně hnědá spouští na celém světě nejméně pocitů.
Lokální specifika: záleží na řeči, kultuře
Vědci však přirozeně detekovali i národní odlišnosti a specifika. Jakkoli je globálně dominantně vnímaná jako smuteční barva černá, v Číně onu roli zastává bílá a v Řecku fialová. Vysvětlení existuje. „Může to tak být proto, že bílá se v Číně obléká při pohřbech a tmavě fialová se pro vyjádření smutku používá v rámci ortodoxní řecké církve,“ líčí vědec.
Roli však hraj i jiné než kulturní a náboženské faktory. Například klima. Například žlutou barvu vnímají jako nositelku pocitu štěstí, radosti silněji v zemích, které mají méně slunečního světla. Tam, kde ho mají dostatek, ono spojení tak mocné není.
Přesné důvody lokálních specifik vědci zatím neznají. „Možných faktorů, které mají vliv, je celá řada, řeč, kultura, náboženství, klima, dějiny lidského rozvoje i systémů, skrze které lidé vnímají,“ cituje Oberfelda-Twistela server Science Daily a dodává, že mnohé mechanismy, které stojí za vztahem barev a emocí, je však třeba teprve odhalit.
Za pomoci analytických technik, včetně těch obstarávaných počítači a jejich databázemi, však již vědci zjistili, že rozdíly mezi jednotlivými národy jsou tím větší, čím víc jsou od sebe geograficky oddělené nebo čím odlišnější mají jazyk.
